Nabídku ruského prezidenta Vladimira Putina na přímá mírová jednání s Ukrajinou západní spojenci Kyjeva jednoznačně odmítli. Trvají na tom, že Moskva musí nejprve souhlasit s navrženým bezpodmínečným příměřím, které podporují Spojené státy. Čas má do pondělí, v opačném případě EU i USA zavedou „tvrdé a cílené sankce“.
Zatímco evropští lídři v čele s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem, německým opozičním politikem Friedrichem Merzem, britským labouristickým vůdcem Keirem Starmerem a polským premiérem Donaldem Tuskem přijeli do Kyjeva s návrhem bezpodmínečného třicetidenního příměří, ruská reakce na jejich iniciativu je plná pohrdání, výsměchu a ostré rétoriky.
Evropská diplomatická ofenziva vyvrcholila 10. května v ukrajinské metropoli Kyjevě, kam přijeli čelní představitelé čtyř klíčových evropských zemí – Francie, Německa, Velké Británie a Polska – na podporu Ukrajiny. Prezident Volodymyr Zelenskyj je přivítal osobně, aby společně jednali o novém návrhu na 30denní bezpodmínečné příměří s Ruskem. Do jednání se zapojil i americký prezident Donald Trump během společného telefonátu s evropskými lídry.
Ukrajina souhlasí s příměřím na úrovni současné frontové linie, nastínil americký zmocněnec Keith Kellogg v rozhovorupro televizní stanici Fox News. Kyjev nicméně trvá na vytvoření demilitarizované zóny na své i ruské straně. Kreml o takovém návrhu zatím neví.
Prezident České republiky Petr Pavel se setkal s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, aby společně projednali aktuální situaci na Ukrajině, vývoj mírových jednání a možnosti poválečné obnovy. Oba státníci se shodli na nutnosti spravedlivého mírového řešení a zdůraznili význam další podpory Ukrajiny nejen ze strany Česka, ale celé Evropy.
Ruský prezident Vladimir Putin v pondělí oznámil, že Rusko jednostranně vyhlásí třídenní příměří na Ukrajině, které má vstoupit v platnost příští měsíc. Ukrajinští představitelé však přijali toto gesto se značnou skepsí a vyzvali Kreml, aby okamžitě souhlasil s delším příměřím, jež navrhuje Spojené státy.
Šéf Kremlu Vladimir Putin podle ruských médií při jednání s americkým zvláštním vyslancem Stevem Witkoffem potvrdil, že Moskva je připravena jednat s Ukrajinou bez splnění jakýchkoliv předběžných podmínek.
Americký prezident Donald Trump již připouští, že jeho ruský protějšek Vladimir Putin možná nestojí o ukončení války na Ukrajině. Rusku pohrozil sankcemi, které by se mimo jiné mohly týkat bankovního sektoru. Stalo se tak poté, co Trump dnes jednal s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.
Rusko a Ukrajina jsou velmi blízko dohodě, napsal americký prezident Donald Trump na sociální síti Truth Social. Stalo se tak poté, co média přinesla detaily amerického mírového návrhu. Washington je připraven uznat ruskou anexi Krymu. Ukrajina by zároveň nemohla vstoupit do NATO.
Spojené státy pod vedením prezidenta Donalda Trumpa oznámily, že Rusko a Ukrajina by mohly uzavřít dohodu o ukončení války „ještě tento týden“. Trump tento výrok sdělil o víkendu na své síti Truth Social a zároveň naznačil, že pokud nenastane žádný pokrok, Washington by mohl od mírových jednání úplně odstoupit. Podle něj by uzavření dohody umožnilo oběma zemím „začít dělat velké obchody se Spojenými státy“, které popsal jako „vzkvétající“.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že ruské dělostřelecké útoky na Ukrajinu pokračují i přes oznámené velikonoční příměří, které o den dříve vyhlásil Kreml. Podle Zelenského jsou ruské ofenzivy aktivní na několika úsecích fronty a palba neustala. Prezident zdůraznil, že Kyjev nemá důvěru v prohlášení přicházející z Moskvy.
Ruský prezident Vladimir Putin podle tamních médií vyhlásil velikonoční příměří na Ukrajině, informuje BBC. Za předpokladu, že na zastavení bojů přistoupí i Kyjev, má klid zabraní nastat ještě dnes. Podle neoficiálních informací se ukrajinská armáda rozhodla zastavit palbu.
Šéf diplomacie reagoval na ukrajinské straně jako první na ruský návrh velikonočního příměří. Andrij Sybiha neprozradil, zdali Kyjev kývne na zastavení bojů. Zdůraznil však, že slovům ruského prezidenta Vladimira Putina se nedá věřit. Zmínil také, že Moskva nadále může kdykoliv dát souhlas s bezpodmínečným třicetidenním příměřím.
Američané jsou v rámci mírové dohody mezi Ruskem a Ukrajinou připraveni uznat Krym za ruské území. Informovala o tom agentura Bloomberg, která se odvolává na zdroje obeznámené s průběhem jednání.
Američané tlačí především na Kyjev a na Evropu, nikoliv na Rusko, tvrdí evropští diplomaté, kteří se zúčastnili jednání s americkým ministrem zahraničí Marcem Rubiem. Právě šéf americké diplomacie vyvolal vášně, když naznačil, že Washington by mohl vzdát snahy o ukončení konfliktu na Ukrajině.
Americký prezident Donald Trump bagatelizoval varování šéfa diplomacie Marca Rubia, který naznačil, že Washingtonu dochází trpělivost při jednáních o míru na Ukrajině. Trump nicméně zcela nevyloučil, že by Američané mohli mírové snahy v budoucnu ukončit, pokud nepřinesou kýžený výsledek.
Sliby administrativy Donalda Trumpa, že zajistí mír na Ukrajině, dostávají další vážné trhliny. Šéf americké diplomacie Marco Rubio v pátek připustil, že Washington vzdá své snahy o ukončení konfliktu, pokud se ukáže, že ho není možné ukončit. Podle Rubia se musí situace během následujících dní vyjasnit.
Ruský dronový útok na město Dnipro si ve čtvrtek v noci vyžádal tři mrtvé, včetně dítěte, a desítky zraněných. Útočníci zasáhli obytné domy, školní budovy i potravinářský závod. Incident se odehrál jen několik dní po podobně brutálních útocích balistickými raketami na Sumy a Kryvyj Rih, kde zemřely desítky civilistů včetně dětí.
Donald Trump si svou politiku buduje na teatrálních prohlášeních a okázalých gestech. To by samo o sobě nemuselo být fatální, kdyby za těmito kroky stála fakta, a ne dezinterpretace nebo naprosté nesmysly. Jenže právě ty často tvoří základ jeho rozhodování – jako když nyní odmítl prodat Ukrajině systémy Patriot, protože podle něj za válku může Kyjev.
V posledních týdnech a dnech dopadly ruské rakety na ukrajinská města Kryvyj Rih a Sumy. Výsledkem je přes padesát mrtvých – mezi nimi více než třetina dětí a mladistvých. To nejsou „kolaterální škody“, ale chladnokrevně vedená strategie strachu a destrukce. A Moskva? Ta dál tvrdí, že prý „usiluje o dlouhodobý a trvalý mír“.
Nejméně 34 mrtvých a 117 zraněných si vyžádal brutální raketový útok ruských sil na severovýchodní ukrajinské město Sumy. K útoku došlo v neděli během Květné neděle, jednoho z nejvýznamnějších svátků východního křesťanství, kdy se stovky věřících shromažďovaly k bohoslužbám.
Americký zvláštní vyslanec Steve Witkoff se v pátek v Petrohradu setkal s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Jednání zabralo několik hodin, konkrétní výsledky známé nejsou. Šéf Bílého domu Donald Trump souběžně vyzval Rusko, aby pohnulo s příměřím na Ukrajině.
Evropští politici čelí obviněním z válečného štváčství, zatímco ruská propaganda otevřeně hovoří o likvidaci Evropy. Využívá přitom překreslování historie – i vlastní porážky prezentuje jako triumfy. Stačí vhodná rétorika, a i naprosté fiasko se změní v legendu. Pravda tu už dávno nehraje hlavní roli.
10. května 2025 21:40
10. května 2025 21:11
Ukrajinská města v posledních týdnech čelila smršti ruských balistických útoků, které si vyžádaly desítky civilních obětí. Útočné rakety Iskander s klastrovými hlavicemi zabíjely v Sumách i v Kryvém Rihu, v Kyjevě se podařilo část střel zneškodnit, přesto čtyři zasáhly cíl – zemřelo 12 lidí a téměř 90 jich bylo zraněno. Ukrajinská protivzdušná obrana, dříve považovaná za jednu z nejlepších v Evropě, naráží na limity. Důvod? Nedostatek moderních systémů typu Patriot, jejichž efektivitu Ukrajina nedokáže domácími silami nahradit.
Zdroj: Libor Novák
Napětí mezi europoslancem Filipem Turkem (za Motoristé sobě) a ministrem zahraničí Janem Lipavským (nestr.) vygradovalo v nedělním pořadu Partie Terezie Tománkové na CNN Prima NEWS.
