Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

O tomhle se nemluví: Poslanec varuje před zásadní problémem

Antonín Seďa /ČSSD/
Antonín Seďa /ČSSD/
Foto: ČSSD

Praha – Ačkoliv se pravidelně objevují hlasy, které volají o odchodu České republiky z Evropské unie i z NATO, je třeba si nejprve připomenout některé fakta, upozorňuje vedoucí Stálé delegace Parlamentu ČR do Parlamentního shromáždění NATO a člen Výboru pro obranu Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Antonín Seďa (ČSSD).

„V souvislosti s událostmi na Krymu, na východní Ukrajině a v kontextu probíhající migrační krize se objevují tendenční články či názory, zpochybňující akceschopnost Severoatlantické aliance i našeho členství v ní. A existuje málo politiků, kteří by razantně a bez populistické přetvářky řekli české veřejnosti, že právě naše členství v NATO a v EU zajišťuje naši bezpečnost. A to zejména z pohledu hrozeb, které jsou obsaženy v Bezpečnostní strategii ČR," vysvětluje na sociálních sítích Seďa.

Poukazuje na to, že Severoatlantická smlouva je postavena na základě známého článku 5 o kolektivní obraně. „Málo se však zdůrazňuje, že článek tři téže smlouvy hovoří o povinnosti členských zemí NATO budovat své obranné schopnosti, které poté lze použít pro vlastní obranu i pro obranu aliančních spojenců. Skutečností je, že 73% veškerých schopností NATO, včetně výdajů, zajišťují USA. Pravdou také je, že pouze pět zemí z 27 splňuje požadavek na 2 % výdaje hrubého domácího produktu (HDP). Pro připomenutí kapitola 307 Ministerstva obrany ČR činí 1,1% HDP s tím, že existuje koaliční dohoda o postupném navyšování armádních výdajů na 1,4% HDP do roku 2020," uvádí s tím, že Senát zamítl návrh ústavního zákona na uzákonění těchto výdajů na 2% HDP s přechodnou dobou do roku 2025.

Nejde ale prý ani tolik o velikost výdajů na obranu, jako spíše o výstavbu schopností čelících jednotlivých bezpečnostním hrozbám. „Proběhlý summit NATO ve Varšavě potvrdil soudržnost a sílu spojenců, i odhodlání společně bránit každého člena Aliance. Vyslání 4 mnohonárodních praporů do Pobaltí a do Polska posiluje vojenskou přítomnost na východě, jako reakce na události na Ukrajině. Na straně druhé se rozhodlo o znovunavázání smysluplného a konstruktivního dialogu s Ruskou federací. Protože současné bezpečnostní hrozby neohrožují pouze Alianci, ale i řadu dalších zemí. Z pohledu naší republiky se rozšiřuje vojenská spolupráce se zeměmi Visegradské čtyřky, ale i s Německem," vysvětluje.

Připomíná také, že nová koncepce rozvoje české armády do roku 2025 reaguje na kritickou zprávu NATO, a to zejména z pohledu nedostatečného početního stavu armády nebo na nedodržování podílu 20% armádních výdajů do její modernizace. „Z mého pohledu je problémem i snížení naší prioritní specifikace ze šesti oborů toliko na dva. A také několikaleté nedočerpání schváleného ročního rozpočtu a nedobrý stav akvizičního procesu. Přesto se zdá, že se blízká na lepší časy, a to nejen z důvodu našeho přetrvávajícího slušného příspěvku do aliančních zahraničních misí a operací. Generální štáb si plně uvědomuje nedostatečnou personální naplněnost naší armády, která průměrně dosahuje 75%. Znovu obnovené nábory profesionálních vojáků i nově přijatá branná legislativa mohou přispět k tolik potřebné personální stabilitě armády. Zároveň se posiluje úloha aktivních záloh a zodpovědnost vojáků," píše Seďa.

Uvádí také, že prezident Parlamentního shromáždění NATO Michael R.Turner (USA) vydal shrnutí s názvem Odstrašení k obraně. „Tato publikace mimo jiné shrnuje bezpečnostní vývoj ve světě, popisuje nové strategické reality z pohledu zajištění bezpečnosti v 21. století, zdůrazňuje nebezpečí balistických raket, změny v ruské bezpečnostní i zahraniční politice i nové hrozby jako je hybridní válka, opětovné posilování nukleárních zbraní či formy kybernetické a informační války. Prezident PS NATO navrhuje zesílení odstrašující pozice, zejména v posílení konkrétních schopností Aliance. Zároveň je nutno si uvědomit, že posílení této pozice jde ruku v ruce se zvyšováním schopností jednotlivých členských zemí Severoatlantické aliance, včetně České republiky," vysvětluje.

Kolektivní obrana a závazky z ní plynoucí jsou podle něj dvě strany téže mince. „A je zodpovědností každé jednotlivé země, jak se k těmto závazkům postaví, protože bezpečnost je nedělitelná a je pro demokratickou společnost a každého občana zásadní. Snížení počtu spojeneckých amerických jednotek v Evropě na 40 000 vojáků znamená i požadavek na zvýšení zodpovědnosti, úlohy a zejména schopností evropské části Aliance. Nemusí to zákonitě znamenat roztočení nového kola zbrojení, ale spíše by se mělo jednat o zesílení tlaku na efektivitu vynakládaných prostředků, na vzájemnou spolupráci a sdílení svých schopností ve prospěch celku. Výsledkem musí být akceschopná a funkční teritoriální obrana členských států Aliance, zajišťující ochranu života našich občanů a obranu demokratických hodnot, na kterých naše civilizace i celá společnost stojí," dodává Seďa.

Témata:  Antonín Seďa NATO (Severoatlantická aliance) Armáda České Republiky

Související

Aktuálně se děje

8:46

Jiří Bartoška (†78): Novinky ohledně posledního rozloučení. Kdo se chopí slova?

Na den přesně před týdnem zemřel ve věku 78 let legendární herec a prezident karlovarského filmového festivalu Jiří Bartoška. Česko se s ním naposledy rozloučí v úterý v pražském Rudolfinu. Nebudou tam chybět herečtí kolegové zesnulého a nejméně dva z nich zřejmě promluví. 

Zdroj: Dan Šrámek

Další zprávy

Ilustrační foto

Změna zákoníku práce: Největší reforma za poslední roky je tady, od června bude řada věcí jinak

Český pracovní trh čeká od 1. června 2025 největší reforma za poslední roky. Takzvaná flexinovela zákoníku práce zavádí celou řadu novinek, které mají zpřehlednit a zjednodušit pracovněprávní vztahy. Změny se dotknou zaměstnanců i zaměstnavatelů, a to v oblasti výpovědních lhůt, zkušebních dob, pracovního volna nebo možností zaměstnávání mladistvých. Přestože cílem reformy je větší flexibilita, někteří odborníci upozorňují i na možné negativní dopady.