reklama

Například průzkum iniciativy HateFree Culture ukázal, že 44 procent mladých lidí ve věku od 15 do 25 let je ochotno věřit, že Romové mají nárok na vyšší dávky než ostatní. Zhruba třetina respondentů tomu nevěřila a zbytek uvedl, že neví. Našlo se i 27 procent lidí, kteří uvěřili, že Romové mají léky se slevou či zdarma, píše Právo.

Další příklad z článku přežil z hluboké minulosti až do dneška. Stále lze najít na internetu odkazy na tvrzení, že virus HIV vznikl v amerických laboratořích. Po otevření archívů ruské KGB se přitom ukázalo, že ruští agenti si jej vymysleli a v roce 1983 ho propašovali do indického listu Patriot, odkud se fáma šířila po světě.

Ke kritickému vstřebávání informací má žáky a studenty vést mediální výchova. Ale ta ve školách zaostává, protože na výzvy současnosti nebyla připravována. "Koncept mediální výchovy vznikal před 10–15 lety. Původně to bylo připraveno na tištěná média, jak se tvoří noviny, časopisy, aby děti poznaly validní informace. Jenže děti dnes na noviny nenarazí ani doma," popsal Michal Kaderka, který mediální výchovu vyučuje na gymnáziu Na Zatlance v Praze a působí i ve vzdělávací společnosti EDUin.

"A jak se vyznat na sítích, na to nikdo nepřipravuje, učitelé tuto podporu nemají," dodal. Podle něj byly sice podklady pro mediální výchovu kvalitní, ale dnes už jsou zastaralé. Fámy si na sítích žijí vlastním životem a jejich odhalování je čím dál těžší.

reklama