reklama

Podle vicepremiéra a předsedy KDU-ČSL Pavla Bělobrádka si Turci zvolili svou cestu, Evropská unie bude k Turecku přistupovat stále stejně. Poukázal na těsný výsledek hlasování. "Je otázka, jak se tato země (Turecko) vyrovná s onou rozštěpeností, kdy si polovina lidí přeje zachovat sekulární pluralitní demokracii a druhá hlasovala pro vůdcovský režim s islámskými prvky," uvedl dnes Bělobrádek na dotaz ČTK.

Připomněl, že EU má s Tureckem uzavřeny dohody o privilegovaném partnerství či o omezení migrace. "Je v zájmu obou stran tyto dohody dále plnit," soudí. Turecko je na EU silně ekonomicky závislé a zpřetrhání těchto vazeb by Turky citelně zasáhlo, dodal.

Předseda poslanců opozičního Úsvitu Marek Černoch očekává, že v Turecku bude nastolen prezidentský absolutismus a diktatura. Podle něj to bude znamenat "pronásledování opozice a konec sekulárního státu". Míní, že se už tak napjaté vztahy mezi EU a Tureckem dále prudce zhorší. "V praxi to bude znamenat ukončení jakýchkoli dohod a musíme se připravit na situaci, že z Turecka opět začnou proudit tisíce nelegálních migrantů. Nesmíme se na Turecko spoléhat," řekl na dotaz ČTK Černoch.

Tomio Okamura (SPD) prohlásil, že v Turecku skutečná demokracie nebyla, není a nebude, v islámském světě podle něho není možná. "Minulé snahy o vstup Turecka do Evropské unie byly pouze výrazem agonie zkrachovalého projektu evropské integrace," napsal ČTK. Autoritativní turecký režim vzhledem k členství Turecka v NATO navíc podle Okamury zpochybňuje úlohu aliance při obraně demokracie.

Evropská unie by podle politologa Hokovského měla ukončit přístupové rozhovory s Tureckem, spolupráce by měla být postavena na jiné formě. "Evropská komise by měla hned v úterý doporučit členským státům zastavení vyjednávání a ministři by měli při nejbližší příležitosti v radě zmrazit otevřené kapitoly a zahájit diplomatická jednání o jiné formě spolupráce mezi EU a Tureckem. Premiéři by na následné Evropské radě měli přístupový proces s Tureckem zcela ukončit," napsal Hokovský na facebooku.

V reakci na nedělní turecké referendum poukázal na to, že pro ústavní změnu hlasoval větší podíl Turků žijících v různých zemích Evropy než v samotném Turecku. "Vypovídá to o nízké míře integrace do liberálně demokratického hodnotového systému mezi tureckými přistěhovalci v Německu, Rakousku, Holandsku a Belgii," soudí Hokovský.

Čeká, že těsná menšina Turků, kteří hlasovali proti změně, sice bude chtít výsledek zvrátit, ale nevěří, že se jí to podaří. S ohledem na mocenské odhodlání Erdogana je podle něj málo pravděpodobné, že se mu nepodaří rychlá transformace země na de iure diktaturu.

Loading...

0 komentářů Napište svůj názor

reklama