Praha – Počet případů z nenávisti letos v porovnání s loňským rokem mírně přibylo. Uvedla to ve své v kvartální zprávě společnost In Iustitia, která pomáhá obětem.
V prvním čtvrtletí letošního roku společnost evidovala 22 případů z nenávisti, zatímco koncem loňského roku jich bylo o pět méně. Mezi nejvíce ohroženými skupinami zůstávají Romové a muslimové, proti kterým byly namířeny shodně tři útoky. Xenofobii posilují politici svými výroky, píše In Iustitia ve zprávě.
Každý druhý případ registrovaný v období od ledna do března tvoří fyzické útoky. Řada z nich ale nebyla dosud ověřena a je tedy možné, že počet bude nižší, uvedla společnost. Ve statistikách se dvakrát objevil i žhářský útok a pět případů zastrašování nebo vyhrožování. Mezi napadenými převažují muži (ve 12 případech), ženy se staly obětí násilí z nenávisti v pěti případech. Nejčastější obětí byl občan České republiky.
Nejvíce případů bylo motivováno politickým přesvědčením, často se objevila i motivace národností a bezdomovectvím. Násilí z nenávisti bylo zaznamenáno především ve veřejném prostoru velkých měst a na internetu. V Praze šlo o devět útoků, v Jihomoravském kraji pět.
Atmosféru ve společnosti podle In Iustitia velmi výrazně ovlivnilo hned zkraje roku prohlášení prezidenta Miloše Zemana, že se po Česku potlouká člověk z Maghrebu podezřelý ze spolupráce s teroristickými islámskými organizacemi. Překvapivé byly i výroky zástupce veřejného ochránce práv Stanislava Křečka, který boj proti xenofobii označil za falešnou záminku cenzury.
Rasismus se v prvním čtvrtletí projevil například v komentářích k letáku obchodního řetězce Lidl, v němž se objevil jako jeden z modelů muž tmavé pleti. Vůči Romům pak vlnu nenávisti vyvolal případ ubitého plameňáka v jihlavské zoologické zahradě.
Témata: rasismus, Česká republika, Miloš Zeman
Související
8. prosince 2020 22:08
24. listopadu 2020 17:10
23. října 2020 8:26
19. října 2020 14:36
7. října 2020 14:54