Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Čechům EU vadí. S čím jsou nejvíce nespokojeni?

EU
EU
Foto: Pixabay

Praha - Průzkum Eurobarometru, který dnes zveřejnil na svých stránkách Evropský parlament ukazuje, že nejvíce skeptickým národem vůči Evropské unii jsou zejména Řekové a Češi. Větší angažmá Unie v jednotlivých oblastech by si naopak přáli hlavně Kypřané a Španělé.

Podle nejnovějšího průzkumu Eurobarometr si většina občanů Evropské unie (EU) přeje, aby Evropská unie intenzivněji zasahovala v jednotlivých oblastech. Mezi země, které si přejí větší balík věcí, které by měla Evropská unie řešit, se dle průzkumu řadí zejména jižanské země v čele s Kyprem a Španělskem. Naopak mezi země, které si v jednotlivých oblastech nepřejí tak intenzivní zásahy EU, patří zejména Lotyšsko a Slovensko. Česká republika se blíží průměru všech zemí EU.

Průzkum také říká, že nadpoloviční většina (56 %) obyvatel Evropy smýšlí o Unii pozitivně. Nejvíce skeptickými jsou Češi, Řekové, Italové a Chorvati. Tam je podpora EU zhruba třetinová. Nespokojenost panuje v otázce demokratičnosti Unie. Nejvíce nespokojeni jsou Řekové, průměrně je s demokratickými principy Unie spokojeno 43 procent lidí.

V otázce aktivnějšího boje proti terorismu souhlasí všechny státy, že je třeba více jednat.  Nejméně by v oblasti zasahovali Lotyši a Rakušané. Co se týče životního prostředí, průzkum ukazuje patrný rozdíl mezi zeměmi bývalého komunistického bloku a ostatními. Postkomunistické země (zejména Slovensko a Lotyšsko) se pro větší zapojení EU do oblasti životního prostředí  aktivněji nevyslovili. To, že by EU měla více řešit otázku daňových podvodů si nejvíce myslí občané Španělska či Portugalska, méně by zasahovali Rakušané.

Aktivnější šíření a prosazování demokratických hodnot ze strany EU by prosazoval Kypr nebo Malta, naopak skeptičtější byli v této otázce Slováci a Češi. Kypr a Malta by také více řešily otázku migrace, na rozdíl od Chorvatska, Lotyšska a Slovenska. Co se týče ochrany vnějších hranic Unie, větší angažmá by očekávalo Řecko, ale i Češi. Zintenzivnit ochranu není potřeba podle Švédů.

To, že by se měla Unie více angažovat v otázce bezpečnosti a obrany, si nejvíce myslí Kypřané a Portugalci. Vlažní jsou v této otázce Slováci s Lotyšskem. Slovensko a Česko se dále shoduje na tom, že Unie by neměla moc zasahovat v otázkách genderu a rovnosti pohlaví. Menší zásahy v hospodářství si přeje Řecko a Slovensko. Větší angažovanost Unie v ekonomických otázkách vyžadují hlavně Španělé a Kypřané.

Ve většině ukazatelů Češi zastávají zhruba průměrný postoj celé Evropské unie. Nejméně zásahů EU si přeje Lotyšsko, Slovensko a Řecko. Největší Kypr, Španělsko a Portugalsko. Průzkum byl proveden na vzorku téměř 28 tisíc občanů států EU.

Témata:  EU Česká republika Slovensko Češi

Související

Aktuálně se děje

9:02

Ukrajina může poprvé použít ATACMS a Storm Shadow na ruském území. Změní tak průběh války?

Spojené státy poprvé povolily Ukrajině použít rakety dlouhého doletu ATACMS k útoku na území Ruska. Tento krok znamená zásadní změnu americké politiky, která dosud zakazovala využití těchto zbraní mimo ukrajinské území, obzvláště na mezinárodně uznaném ruském území. Rozhodnutí Washingtonu bylo přijato navzdory obavám z eskalace války. Co vedlo ke změně postoje USA a jaké důsledky mohou tyto útoky mít? Na to odpověděl server BBC.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Vláda ČR

Sport dostane stovky milionů na obnovu po povodních, rozhodla vláda

Národní sportovní agentura dostane 850 milionů korun na pomoc sportovním organizacím, jejichž majetek zničily či poškodily zářijové povodně. Uvolnění peněz z rozpočtové rezervy schválila vláda středečním jednání. Odsouhlasila také další rozšíření pomoci českým exportérům obchodujícím s Ukrajinou, poskytované formou pojištění vývozních úvěrových rizik Exportní garanční a pojišťovací společností a schválila i spuštění úvěrového programu Národní rozvojové banky pro podnikatele postižené povodněmi.