reklama

Politolog z Univerzity Palackého v Olomouci Dan Marek považuje úspěch Macrona za obrovskou úlevu pro Evropskou unii. Ta si může oddechnout i podle Filipa Chráska, analytika Asociace pro mezinárodní otázky (AMO).

Podle Marka bude pro Macrona klíčové, zda se jeho hnutí podaří uspět příští měsíc v parlamentních volbách, díky kterému by mohl naplnit svůj program. Odhady výsledků mu dávají celkem slibnou pozici, poznamenal. Pro Evropskou unii jsou výsledky voleb podle něj obrovskou úlevou a šancí pokročit s reformami, protože vítězství Marine Le Penové by pro EU znamenalo další krizi. "Nicméně opět platí, že aby francouzsko-německý tandem mohl být oživen, tak prezident Macron musí být schopen naplnit svůj reformní program," řekl s odkazem na červnové volby.

Krize byla podle něj odvrácena i ve vztahu k České republice. "Víme, že Le Penová chtěla vztyčovat obchodní bariéry, což je jednoznačně proti zájmům České republiky, která patří mezi země, které jsou jedny z nejvíce závislých na obchodu v rámci jednotného trhu," řekl. Výsledek voleb proto považuje pro ČR za dobrou zprávu.

Druhou otázkou ale podle něj je, že pokud Macron uspěje i v parlamentních volbách, začne naplňovat svůj program. "Ten také obsahuje poměrně zásadní reformu eurozóny, kdy eurozóna se má stát jakýmsi srdcem Evropy," poznamenal s tím, že země, které nebudou její součástí, budou pod mnohem větším tlakem, aby do ní vstoupily. Jinak by jejich vliv v EU mohl výrazně poklesnout.

Podobně se vyjádřil i Chrásek. Samotná EU si podle Chráska může na pár let oddechnout, protože to nejhorší nebezpečí pro ní bylo odvráceno. "Dá se říct, že se vyhrála bitva, ale nedá se říct, že by tím skončila celá válka evropských populistů proti evropské integraci," řekl ČTK.

Pro Českou republiku výsledek voleb podle něj znamená jednu velkou výzvu, aby se postavila čelem k evropské integraci a odpověděla na otázku, jak chce dále pokračovat. Jestli chce být členem tvrdého jádra a vstoupit do eurozóny či účastnit se společné azylové politiky, nebo se stát členem druhé kategorie.

"Protože právě tohle bude prosazovat Emmanuel Macron - další velkou integraci tvrdého jádra unie, s Francií, Německem, ale například i Slovenskem, které platí eurem. Ten zbytek, který odmítá eurozónu, včetně Česka, Polska, Maďarska, zůstane na periferii," poznamenal. V důsledku to může znamenat i méně peněz z fondů Evropské unie.