reklama

Splnění teoretických zkoušek je prvním krokem k tomu, aby se člověk mohl stát strojvedoucím. Další podmínkou je zvládnutí jízd na konkrétní lokomotivě, takzvané osvědčení pro vozidlo a znalost trati, kde bude strojvedoucí jezdit. Ty vydávají strojvedoucím přímo dopravci.

"Železnice, zejména ta osobní, zažívá renesanci. Počet spojů neustále roste, několik let jsme svědky navyšování jak objednávaných, tak komerčních spojů. Když se k tomu přidá fakt, že mnoho strojvedoucích je v důchodovém nebo těsně předdůchodovém věku, lze jednoduše odhadovat, že počet uchazečů je stále nedostačující," uvedl mluvčí Drážního úřadu Martin Novák.

Zájemci nemají strach, že je z kabiny vlaků v blízké budoucnosti vytlačí stroje. Na příchod samočinných vlaků není připravená tuzemská legislativa, informace o testovacích jízdách robotických vlaků tak zatím uchazeči podle Nováka nepovažují za aktuální problém.

U největší tuzemské společnosti, Českých drah, je každoročně ve výcviku na 200 strojvedoucích. Dalších sto se pak připravuje na kariéru u dceřiné společnosti ČD Cargo. Osobní i nákladní dopravce má v současnosti na 5300 strojvedoucích, i u nich je ale běžné, že si rozšiřují svoji odbornost o nové lokomotivy. Padesátka strojvedoucích se tak v současnosti školí na lokomotivy Vectron, které mají od prosince jezdit na trase z Prahy do Děčína a dále do německého Hamburku.

Konkurenční RegioJet ročně vyškolí na 10 až 15 strojvedoucích, v současnosti společnost strojvedoucí nabírá kvůli plánovanému prodloužení spojů z Prahy do Brna o úsek do Vídně. Zároveň část svých stávajících strojvedoucích přeškoluje na nové lokomotivy Bombardier TRAXX. To obnáší 36 hodin jízd s tímto vozidlem, řekl ČTK mluvčí společnosti Aleš Ondrůj.

Zájemci o řízení vlaků navíc musí splnit zdravotní podmínky. Vyhláška ministerstva dopravy stanovuje přesně vyjmenované zdravotní překážky pro výkon tohoto povolání. Mezi nejtypičtější patří například cukrovka a vysoký krevní tlak.