Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Únor 1948 má cenu připomínat, když čelíme fake news, míní historik

Ilustrační foto
Ilustrační foto
Foto: Evgeny Petrov / INCORP images

Praha - Komunistické převzetí moci v únoru 1948 má stále cenu si připomínat a čerpat z něj zkušenost i pro dnešek, současnost tyto události totiž v mnohém připomíná, uvedl v rozhovoru pro ČTK historik Jaroslav Šebek z Historického ústavu Akademie věd ČR.

Analogii vidí v šíření lživých zpráv, ale také v neschopnosti demokratických politických stran adekvátně reagovat na situaci a jejich uzavřenost v sociálních bublinách.

Podle Šebka je znalost dějin 20. století důležitá, ale opomíjená součást vzdělání. Ze zlomových období, na které ukazují letos připomínané "osmičkové" roky, je možné čerpat porozumění současné situaci. Platí to i o převzetí moci komunisty v roce 1948. "Jsou tam některé momenty blízké tomu, co jsme zažívali a zažíváme v současnosti. Hovoříme-li o lživé propagandě, kterou používali komunisté v roce 1948 - a samozřejmě i před Únorem a v ještě větší míře po něm, je to do jisté míry analogie s různými fake news, které se cíleně šíří, aby lidem zobrazovaly naprosto lživou realitu," řekl Šebek.

Spojitost vidí také v neschopnosti demokratických sil účinně reagovat na komunistickou sílu a touhu po moci. "Souviselo to s tím, že žili v určité sociální bublině, která jim neumožnila, aby se dokázali podívat reálně na situaci," uvedl historik o politicích z demokratického spektra za třetí republiky. Podobné trendy, byť v modifikované podobě, spatřuje Šebek i dnes.

Pohled na 25. únor 1948 podle něj dodnes není uzavřená záležitost, což dokazuje i šíře diskuzí, které budí. Podle Šebka je potřeba zdůrazňovat i nedemokratické postupy, které převzetí moci předcházely, zejména ty nátlakové a násilné. "To znamená vytvoření akčních výborů, Národní fronty, použití ozbrojených Lidových milicí jako hrozby a násilné odstranění funkcionářů nekomunistických stran, kteří nebyli ochotni spolupracovat s komunisty, a jejich nahrazení mnohem loajálnějšími lidmi. Na tohle bychom pořád neměli zapomínat," řekl historik.

Témata:  historie Československo

Související

Aktuálně se děje

5. května 2026 19:13

Petr Pavel se stal tváří polské reklamy. Vůbec o tom nevěděl

V polském Těšíně vyvolala rozruch nečekaná reklamní kampaň, jejíž hlavní tváří se stal český prezident Petr Pavel. Plakáty s jeho vyobrazením se objevily ve výlohách v rámci propagace doprovodného programu filmového festivalu Kino na Hranici, který se konal na přelomu dubna a května. Pražský hrad se však od celé aktivity ostře distancoval.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy