reklama

Smrž v žalobě rozdělil požadované odškodné do pěti bodů. Nejvíc peněz 22,6 milionu korun chtěl vysoudit za podíl ze zisku ve společnostech, kde nemohl při trestním stíhání působit. Další peníze požadoval za to, že nemohl působit v představenstvu některých firem, za právní služby, škody vzniklé zablokováním bankovního účtu a za nemajetkovou újmu. Pokud se proti rozsudku odvolá, bude ještě případ řešit nadřízený městský soud.

V kauze figuroval i exministr obrany Martin Barták, který rovněž na stát žalobu podal. Později jí však stáhl. Soud oba muže pravomocně osvobodil v prosinci 2014.

Smrž v minulosti poukázal na to, že mu kvůli trestnímu stíhání vznikla v souvislosti s jeho podnikáním ve zbrojním průmyslu škoda okolo 100 milionů korun. Po pravomocném zprošťujícím verdiktu řekl, že náhradu škody nebude požadovat po státu, ale po konkrétních lidech, kteří mu ublížili. Smrž podle ministerstva spravedlnosti poté žádal zadostiučinění přes 31 milionů a Barták 200.000 korun a úřad jim oběma v březnu 2016 přiznal písemnou omluvu a 180.000 korun.

Obžaloba původně tvrdila, že Barták se Smržem chtěli od představitelů Tatry úplatky za vyřešení problémů se zatěžkávacími zkouškami, které firma měla při dodávce několika stovek terénních aut. Tehdejší první náměstek ministryně obrany Barták prý při návštěvě amerického Centreville, kam odjel v únoru 2008 jako člen delegace premiéra Mirka Topolánka (ODS), neúspěšně požadoval po předsedovi dozorčí rady automobilky Tatra Williamu Cabanissovi úplatek ve výši přes 80 milionů korun. Penězi si firma měla zajistit hladký průběh zakázek vypisovaných ministerstvem.

Bartákův známý a majitel zbrojařské firmy MPI Group Smrž se podle obžaloby snažil vylákat z představitelů Tatry peníze tím, že před nimi předstíral vliv na představitele českého ministerstva obrany i vlády.

reklama