Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Automobily na benzín nebo naftu podle Čechů nemají budoucnost

Nabíjecí stanice pro elektromobily
Nabíjecí stanice pro elektromobily
Foto: Adam Mráček / INCORP images

Praha - Více než dvě pětiny Čechů vidí budoucnost automobilové dopravy za 30 let v elektrických vozech a 28 procent věří autonomním autům. Naopak vozy na benzín nebo naftu budou ještě za 30 let tvořit hlavní dopravní proud jen podle desetiny populace. Vyplývá to z průzkumu VW Financial Services.

Nejlákavější jsou vozy na elektrický pohon pro skupinu 27 až 35letých, kteří je jako budoucí dopravní prostředek vidí ve 49 procentech případů. Nejmenší důvěru naopak mají od lidí ve věku 54 až 65 let, a to jen ve 33 procentech.

Lidé v předdůchodovém věku do budoucna naopak nejvíce z celé populace očekávají rozvoj autonomních vozů. Překvapivě nejméně autonomním autům věří lidé mezi 27 a 35 lety. Důvodem může být uvědomování si rizik spojených například s hackerskými útoky či problematiky odpovídající legislativy.

Do deseti let si hodlá automobil na elektrický pohon pořídit až polovina obyvatel České republiky. Zatímco pro respondenty se základním vzděláním je elektřina pohonem budoucnosti v 50 procentech případů, u vysokoškoláků je tomu tak ve 35 procentech.

Ač vodíkové vozy nepatří mezi nejžhavější kandidáty na auta budoucnosti, zcela bez šance nejsou. Jako hlavní pohon je vidí 12 procent respondentů. Více jim přitom věří muži než ženy, a to v 16 procentech oproti sedmi procentům případů.

Témata:  elektromobily průzkumy doprava automobilový průmysl Češi

Související

Aktuálně se děje

3. června 2025 21:53

Tisíce důchodců dostanou dopis. Úřad je informuje o chystané změně

Výplatní termíny důchodů už se letos jednou upravovaly. Nyní se chystá druhá fáze změny, která se bude týkat klientů žijících v zařízeních sociálních služeb. Upozornila na to Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ). 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Pavel Blažek

Analýza

Mohl stát sehrát roli bílého koně? Mapujeme, jak funguje praní špinavých peněz

Bitcoinový dar v hodnotě téměř jedné miliardy korun od bývalého trestance Tomáše Jiřikovského vyvolal v Česku rozsáhlou kauzu. Ministerstvo spravedlnosti, které část prostředků přijalo, se tak dostalo do podezření, že se mohlo stát nástrojem praní špinavých peněz. Globe24.cz přibližuje, jak praní špinavých peněz funguje a proč je pro organizovaný zločin tak důležité – a také, proč může stát hrát v tomto procesu roli, byť nevědomky.