NATO se více soustředí na obranu přede Ruskem, říká Petr Pavel

Ruská anexe Krymu a postup Moskvy vůči Ukrajině, spolu s řadou dalších událostí z posledních let, vedl v NATO k zásadním změnám. Aliance, jejíž především evropské členské země se do roku 2014 soustředily hlavně na zahraniční mise, začala s největším posilováním své vojenské přítomnosti na území východoevropských států.

Rusko podle NATO ve svém soupeření se Západem ovšem volí celou řadu postupů, od kybernetických útoků přes masivní dezinformační kampaně po snahu zasahovat do politického života členských zemí aliance. Ostré a jednotné reakce západních států se v posledních týdnech dočkalo použití nervové látky v jihoanglickém Salisbury, za které je podle Londýna Moskva velmi pravděpodobně odpovědná.

Ruský důraz na jiné metody konfliktu než je klasický ozbrojený střet tak podle generála Pavla neznamená, že by aliance nebyla připravená na vojenskou obranu území členských zemí.

"My neříkáme, že bychom se chystali na nějakou blízkou válku velkého rozsahu. Ale vzhledem k aktivitám Ruska musíme být na takovou alternativu připraveni. A to nejen na úrovni doktrinální a na úrovni strategického plánování, ale i pokud jde o plánování operační, o výcvik a souvisí s tím samozřejmě i výbava armád," upozornil Pavel.

Přesun zájmu od zahraničních misí k územní obraně se tak podle něj odráží v důrazu na vybavení a připravenost "tradičních" vojenských jednotek, a to znamená především pozemní síly. "A to včetně obrněných jednotek, které řekněme ještě před 20 lety vůbec nebyly v popředí a objevovaly se i úvahy o možném konci obrněné techniky jako přežitého druhu," řekl Pavel.

Pavel přitom v rozhovoru pro ČTK připomněl, že aliance počítá s českým závazkem poskytnout pro potřeby NATO jednu mechanizovanou brigádu a druhou mít připravenou pro případ potřeby. "Jestli se bavíme o brigádě středního typu, tak musí mít moderní obrněná pásová vozidla, musí to být i tanky, odpovídající dělostřelectvo a veškerá podpora ženijní, technická i další tak, aby brigáda byla jako celek použitelná jako jeden ze stavebních kamenů pro ozbrojené síly celé aliance," vypočetl Pavel.

NATO se už na summitu ve Walesu dohodlo, že všechny státy do roku 2024 dostanou své obranné výdaje na úroveň dvou procent hrubého domácího produktu. Česko patří mezi většinu zemí, kterým se to zatím nepodařilo. Na summitu NATO v létě přitom bude chtít americký prezident Donald Trump, který po vyšším podílu Evropanů na společné obraně volá dlouhodobě, chtít slyšet konkrétní věrohodné plány, jak se státy chtějí k oněm dvěma procentům skutečně dostat.

Generál Pavel přitom upozorňuje, že čísla v tabulkách a grafech nejsou pro vojáky to nejdůležitější. "Já jsem v tomto smyslu vnímán trochu jako kacíř i tady v alianci. Nás jako vojáky ani tak moc nezajímá, kolik se do té obrany vloží, jako spíš to, co a kdy se za ty peníze koupí," poznamenal. Dvouprocentní závazek tak Pavel vidí jen jako základní předpoklad k tomu, aby se aliančním státům podařilo praktickým obsahem naplnit "vojenské schopnosti", které pro potřeby NATO deklarovaly.

"Neměli bychom se jen všichni dívat na grafy, jak nám čísla pěkně rostou a kolik jsme utratili. Mělo by to být jasně provázané s tím, jak ty vložené peníze transformujeme do srozumitelných plánů výstavby, to se odrazí v akvizicích a to zase zpětně v rozpočtových opatřeních," poznamenal Pavel.

Například česká vláda i veřejnost by tak podle něj měly mít jasnou představu o tom, za co se peníze na obranu utrácejí a proč. "Bude jasné, jakým způsobem se mění schopnosti ozbrojených sil tak, aby byly lépe a více využitelné," dodal.

Pavel letos v červnu po třech letech končí ve funkci šéfa Vojenského výboru NATO, střídá jej britský generál Stuart Peach. Někdejší náčelník českého generálního štábu Pavel předpokládá, že po návratu do ČR a několika zbývajících měsících v uniformě odejde na podzim do zálohy. "Chci si nechat trochu prostor, abych si po šesti velice intenzivních letech na generálním štábu a v NATO trochu srovnal život, vrátil ho trochu do klidnějších kolejí. Udělám si nějakou sebereflexi a teprve potom se rozhodnu, co dál," plánuje.

Témata:  NATO (Severoatlantická aliance),  Petr Pavel,  Rusko,  armáda