Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Extremismus v ČR je na vzestupu

Ilustrační foto
Ilustrační foto
Foto: Lukáš Henzl, EuroZprávy.cz

Praha - Extremisté loni v Česku uspořádali 334 akcí, což bylo o 26 víc než v roce 2016. Levicové extremistické subjekty loni pořádaly 235 akcí, pravicové 99. Počet extremistických trestných činů loni meziročně vzrostl o deset na 153. Kvůli extremismu bylo loni stíháno 132 lidí. Vyplývá to ze zprávy o situaci v oblasti vnitřní bezpečnosti v Česku za loňský rok, kterou má ČTK k dispozici. Dokument na některém z následujících jednání bude projednávat vláda.

Pravicově extremistická scéna byla dle dokumentu veřejně reprezentována zejména aktivitami Národní demokracie a Dělnické strany sociální spravedlnosti. Oba politické subjekty v loňských sněmovních volbách získaly pouze zanedbatelný počet hlasů. "V souvislosti s volební kampaní nebyly zaznamenány významné veřejné akce k mobilizaci stoupenců jako v předchozích letech," stojí ve výroční zprávě.

Dokument podobně jako v minulých letech uvádí, že pravicově extremistická scéna nedokáže dlouhodobě oslovit a mobilizovat širší veřejnost. "S jejími tradičními tématy začínají lépe operovat populistické, xenofobně zaměřené subjekty, které ale nelze označit za extremistické," uvádí zpráva.

Podle dokumentu byly loni zaznamenány pouze ojedinělé projevy neonacistického hnutí. Bezpečnostní složky zaregistrovaly 14 koncertů tzv. white power music, což byl meziroční nárůst o pět koncertů. Zvýšení počtu koncertů v zemi zpráva označuje za výrazný nárůst. Aktivní zůstaly také některé domobrany, jejich role však byla nízká či zanedbatelná. Podle výroční zprávy tato sdružení uměle vyvolávají pocity ohrožení a poukazují na údajnou nefunkčnost státních bezpečnostních složek. Dlouhodobě se zaměřují proti dlouhodobé české zahraniční politice.

Mezi levicově extremistickými hnutími převládala podle situační zprávy aktivita anarchistů, kteří se zaměřovali především na solidární akce s tuzemskými i zahraničními kolegy, proti nimž bylo vedeno trestní řízení nebo byli ve vězení. Dělali také akce proti xenofobii a rasismu, na podporu squattingu nebo sociálního bydlení. Několik desítek českých aktivistů se loni účastnilo protestů proti summitu ekonomický nejvyspělejších zemí G20 v německém Hamburku. Při výtržnostech byly zadrženy tři osoby z Česka, z toho dvě byly později obviněny.

Detailněji než aktuální zpráva se vývoji extremistické scény věnuje Výroční zpráva o extremismu na území ČR v roce 2017. Tento dokument zatím nebyl zveřejněn. Rovněž ho musí schválit vláda.

Témata:  extremismus neonacisté anarchisté Česká republika

Související

Aktuálně se děje

15. února 2026 17:11

14. února 2026 19:33

Nejméně věří Češi Turkovi, ukázal průzkum. Od politika přišla rázná reakce

První letošní výzkum Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM), realizovaný na přelomu ledna a února 2026, nabízí detailní pohled na to, jak čeští občané vnímají své politické představitele. Nejdůvěryhodnější postavou české politické scény zůstává prezident Petr Pavel, kterému věří 62 procent dotázaných. Jako jediný politik v šetření oslovuje téměř dvě třetiny veřejnosti a dosahuje kladného indexu důvěry ve výši +28.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Václav Klaus

Klaus o hádce Macinky: Pokud by se s Clintonovou a Sikorskim nestřetl, zklamal by mě

Bývalý prezident Václav Klaus se v pořadu Partie Terezie Tománkové na CNN Prima NEWS zastal současného ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé). Podle Klause je prakticky nemožné, aby se politik s Macinkovými pravicovými názory nepohádal s lidmi jako Hillary Clintonová nebo polský ministr zahraničí Radosław Sikorski. Pokud by k takovému střetu na Mnichovské bezpečnostní konferenci nedošlo, Macinka by prý Klause velmi zklamal.