Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Počet žádostí o azyl v Česku roste, nejvíc je Ukrajinců

Czechia, zaregistrovaný název u OSN
Czechia, zaregistrovaný název u OSN
Foto: Adam Mráček / INCORP images

Praha - Za první čtyři měsíce letošního roku požádalo o azyl v Česku 512 cizinců, což bylo meziročně o 62 více. Nejčastěji chtěli azyl získat občané Ukrajiny, a to ve 133 případech, dále občané Gruzie, Iráku, Vietnamu a Ruska. Vyplývá to z informací, které zveřejnil odbor azylové a migrační politiky ministerstva vnitra.

Ukrajinci tvoří dlouhodobě největší část žadatelů o azyl. V předchozích třech letech však jejich zájem o mezinárodní ochranu opadal. Podobný trend statistiky zaznamenaly i v prvních čtyřech měsících letošního roku, když úřady přijaly od ukrajinských občanů o 40 žádostí méně než za stejné období loňského roku.

Občané Gruzie do konce letošního dubna podali 67 žádostí o azyl, loni jich bylo za stejné období 24. Občané Iráku za první čtvrtletí podali 34 žádostí, což je meziročně nárůst o 28 žádostí. Vietnamci za stejné období podali 31 žádostí, což bylo o šest víc než loni. Přes 20 žádostí letos podali ještě občané Ruska, Uzbekistánu a Turecka.

Do konce letošního dubna azyl v Česku podle statistik ministerstva získalo 16 lidí. Dalších 54 lidí dostalo doplňkovou ochranu, která se na rozdíl od azylu uděluje na předem stanovenou dobu. Převážně ji získávají lidé, kteří nedostali azyl, ale v případě návratu domů jim nyní hrozí nebezpečí. Ve 547 případech úřady azyl neudělily nebo řízení zastavily. Dalších 742 žádostí čekalo na konci dubna na vyřízení.

O azyl v Česku loni požádalo 1450 cizinců, což bylo o tři méně než v roce 2016. V letech 2010 až 2013 se pohyboval počet žadatelů pod tisícovkou, dříve ale nebylo výjimkou ani několik tisíc žadatelů ročně. Extrémní byl rok 2001 s více než 18.000 žádostí.

Témata:  Česká republika migrace cizinci

Související

Aktuálně se děje

25. července 2025 17:04

Ukrajina, Gaza a nově i Kambodža. Mezinárodní společenství selhává, kde může

Napětí na thajsko-kambodžské hranici přerostlo ve vojenský střet, a s ním padl další dílek v mozaice selhání mezinárodních institucí. ASEAN znovu prokázal, že není schopen reagovat ani na krize přímo ve svém jádru. OSN mezitím selhává globálně. Nedokáže přimět Rusko k odpovědnosti za agresi na Ukrajině, ani zastavit humanitární katastrofu v Gaze. Místo diplomatických řešení přichází jen rostoucí chaos. Události v jihovýchodní Asii nejsou výjimkou, nýbrž jen dalším důkazem, že současný mezinárodní řád bez radikální reformy ztratí smysl i důvěru.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy