V Česku bude příští týden více zapáchat plyn. Distributoři budou hledat úniky
ČOI varuje před Českým mincovním obchodem, využívá agresivní a klamavé praktiky
Kolik migrantů vlastně pracuje? Jsou optimistické zprávy pravdivé?
Mračna se stahují nad Spojeným královstvím
Jak dopadlo třinácté kolo Účtenkovky?
reklama
Ukrajinci tvoří dlouhodobě největší část žadatelů o azyl. V předchozích třech letech však jejich zájem o mezinárodní ochranu opadal. Podobný trend statistiky zaznamenaly i v prvních čtyřech měsících letošního roku, když úřady přijaly od ukrajinských občanů o 40 žádostí méně než za stejné období loňského roku.
Občané Gruzie do konce letošního dubna podali 67 žádostí o azyl, loni jich bylo za stejné období 24. Občané Iráku za první čtvrtletí podali 34 žádostí, což je meziročně nárůst o 28 žádostí. Vietnamci za stejné období podali 31 žádostí, což bylo o šest víc než loni. Přes 20 žádostí letos podali ještě občané Ruska, Uzbekistánu a Turecka.
Do konce letošního dubna azyl v Česku podle statistik ministerstva získalo 16 lidí. Dalších 54 lidí dostalo doplňkovou ochranu, která se na rozdíl od azylu uděluje na předem stanovenou dobu. Převážně ji získávají lidé, kteří nedostali azyl, ale v případě návratu domů jim nyní hrozí nebezpečí. Ve 547 případech úřady azyl neudělily nebo řízení zastavily. Dalších 742 žádostí čekalo na konci dubna na vyřízení.
O azyl v Česku loni požádalo 1450 cizinců, což bylo o tři méně než v roce 2016. V letech 2010 až 2013 se pohyboval počet žadatelů pod tisícovkou, dříve ale nebylo výjimkou ani několik tisíc žadatelů ročně. Extrémní byl rok 2001 s více než 18.000 žádostí.
