reklama

"Udělení Řádu čestné legie je pro mne pocta a také zadostiučinění. Francie ocenila i to, že se o lidská práva zasazuji trvale - před rokem 1990 i nyní, ať už se jedná o sociálně vyloučené Romy, cizince včetně uprchlíků nebo osoby s odlišnou sexuální orientací," sdělila Šabatová, který v sobotu oslaví 67. narozeniny.

Do funkce ombudsmanky ji poslanci zvolili v únoru 2014. Před listopadem 1989 se angažovala v disentu, patřila k prvním signatářům Charty 77, v roce 1986 byla její mluvčí. V letech 1978 až 1990 byla členkou Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných, jehož je spoluzakladatelkou, a podílela se na vydávání periodika Informace o Chartě 77. Kvůli disidentské činnosti ji komunistický režim perzekvoval a v letech 1971 až 1973 věznil. Byla vyloučena z vysoké školy. 

Řád Čestné legie začal udělovat Napoleon Bonaparte jako uznání za vojenský, kulturní, vědecký či společenský přínos Francii. Poprvé ho předal v roce 1802.

Z českých osobností Řád čestné legie již získali váleční veteráni František Fajtl a František Peřina nebo předseda Vojenského výboru NATO generál Petr Pavel. Jeho držitelem je od roku 2006 i manžel Šabatové, novinář Petr Uhl. Vysoké francouzské vyznamenání získal i on za boj o lidská práva a svobodu a také za snahu o sbližování obou zemí. Držitelem čestné legie byl od roku 2000 i první veřejný ochránce práv Otakar Motejl.