Praha – Po České republice se předsednictví visegrádské skupiny (V4) ujme Polsko. Podle velvyslankyně Polska v Česku Grażyny Bernatowiczové se její země zaměří především na energetiku nebo společný postoj k migrační krizi.
Varšava podle diplomatky chce zachovat i osvědčené konzultace před jednáním členských zemí EU. Zároveň odmítla dělení EU na staré a nové země, o kterém se v poslední době hovoří kvůli sporům o řešení migrační krize mezi zeměmi Visegrádu a dalšími členskými státy. Část EU dle jejích slov v poslední době hledá spíše obětní beránky než řešení problémů.
Bernatowiczová o polských prioritách nechtěla hovořit přímo. Oficiálně je na dnešním pražském summitu předsedů vlád Slovenska, Polska, Maďarska a Česka představí až polská premiérka Beáta Szydlová. Něco málo však již naznačila. „Zvláště v oblasti energetiky počítáme se synergií se slovenským předsednictvím Radě EU, například co se týče energetické unie," uvedla s tím, že země V4 se společně postaví zejména proti stavbě dalších odnoží plynovodu Nord Stream.
„Migrační krize ale ještě nějakou dobu zůstane hlavním tématem v rámci unijní agendy," dodala. Tato dvě témata i další oblasti, jimiž se V4 zabývá, bezprostředně souvisí s vývojem v Evropské unii. Tradicí se proto staly společné schůzky představitelů před jednáním evropských institucí.
Polsko, Maďarsko, Slovensko a Česko podle ní dokážou najít společná témata, přestože původní cíl visegrádské spolupráce - dostat se do NATO a EU - již byl dosažen. „Spojují nás oblasti jako infrastruktura, přístup ke kohezní politice a v poslední době komplexní, celistvý přístup k migrační krizi," vyjmenovala Bernatowiczová.
Společná pozice k migrační krizi podle názorů odborníků přispěla k tomu, že Evropská unie začala visegrádskou skupinu vnímat jako jednotný celek. Státy Visegrádu se postavily proti zavedení kvót pro dělení migrantů mezi členské státy. Kritiku visegrádského postoje Bernatowiczová odmítla s tím, že nevede k řešení problémů. EU podle ní pouze aktivněji hledá „černé ovce nebo obětní beránky než účinná řešení". A to i přesto, že se již ukázalo, že to není dobrá taktika.
Rozdělování Evropy na staré a nové členské země nebo na Východ a Západ, o němž se kvůli migraci začalo mluvit, považuje polská velvyslankyně za škodlivé.
Kromě unijní agendy jsou tradiční součástí visegrádské spolupráce jednání ve formátu V4+. V době českého předsednictví se odehrála setkání se zeměmi Východního partnerství, Pobaltím, Beneluxem nebo Jižní Koreou. Polsko hodlá některé schůzky zopakovat, nicméně uvažuje i o dalších formátech.
Témata: Visegradská čtyřka, Polsko, velvyslanectví Polské republiky
Související
27. února 2024 19:26
16. ledna 2024 19:42
22. listopadu 2023 17:14
13. března 2023 20:10
6. prosince 2022 17:33
22. listopadu 2022 12:31
