Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Volební účast byla třetí nejvyšší od vzniku ČR, největší zájem byl na Vysočině

Volby
Volby
Foto: Mikuláš Křepelka / INCORP images

Nejméně lidí si v obecních volbách přišlo vybrat své zastupitele na severovýchodě Čech a severu Moravy, na první místo se v tomto ohledu dostal Ústecký kraj s účastí 40,32 procenta. Naopak nejvyšší účastí se může pyšnit Vysočina, kde odvolilo 53,82 procenta občanů.

V celé zemi dosáhla účast v komunálních volbách podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) 47,34 procenta a byla tak třetí nejvyšší od vzniku ČR. Více lidí dorazilo k těmto volbám jen v letech 1994 (62,3 procenta) a 2010 (48,5 procenta).

Stoprocentní volební účast neznamenala tentokrát ani jedna obec, nejvyšší byla v Radimovicích u Tábora, kde vhodilo hlasovací lístek do urny podle ČSÚ přes 98 procent voličů. Nejméně, zhruba pětina jich volila v Libáni na Jičínsku.

Mezi kraji byla po Ústeckém kraji druhá nejnižší účast v obecních volbách v Karlovarském kraji (40,36 procenta), za ním následoval Moravskoslezský kraj (41,72 procenta).

Méně než 50 procent lidí přišlo volit zastupitele například také v Plzeňském kraji, hlasovalo tam 47,8 procenta voličů. Těsně pod padesátiprocentní hranicí skončila volební účast ve Zlínském, Královéhradeckém nebo Jihočeském kraji. Procentuálně více lidí přišlo odevzdat své hlasy už jen na Vysočině, ve Středočeském a Pardubickém kraji.

Témata:  Komunální volby Ústecký kraj Vysočina volby

Související

Aktuálně se děje

9:07

Další soud mezi Hanychovou a Soukupem. Tentokrát nejde o Rozárku

Agáta Hanychová a Jaromír Soukup se nerozešli zrovna v dobrém, proto ostatně vedou spor ohledně péče o společnou dceru Rozárku. V červenci se ale otevřela u soudu další kauza. Možná by ale nemusela mít dlouhého trvání. 

Zdroj: Dan Šrámek

Další zprávy

Evropská unie

Komentář

EU si chce navýšit příjmy o více než 1000 miliard korun ročně. Čechům by kvůli tomu zdražil život

Evropská unie se Čechům v příštích letech dramaticky prodraží. Takže vlastně historicky vůbec poprvé vážně vyvstává otázka, jak dlouho ještě členství v EU zůstane pro Česko účetně plusové. Zatím tomu tak ještě je. Vždyť letos v prvním pololetí Česko do bruselské kasy odvedlo o 24 miliard méně, než z ní získalo. Zlomový však může být už tento týden navržený rozpočet EU na období let 2028 až 2034, ale i roky předtím, 2026 a 2027.