Na socialismus se plive, ale v té době bylo lépe. A co na to "Čuňas" Stárek? U Jílkové bylo dusno

Na úvod se chopil slova Josef Skála, místopředseda KSČM pro ideologii a propagandu. Podle něj byl minulý režim doba největší emancipace a civilizační skok v našich dějinách. „Měl sice šrámy na tváři, ale za to mohla studená válka. A tam jsme se jen bránili." vysvětloval. Na to však obratem zareagoval někdejší disident publicista a politik, nestraník za ODS František „Čuňas" Stárek. „Byl to největší experiment na lidech a sociální inženýrství. Stálo nás to miliony lidských životů a tři generace ztracených lidí," ostře nesouhlasil se slovy komunisty.

„Těžko popřete, že se v té době lidé zbavili nouze a bídy," trval na svém Skála. Stárek se však nedal a začal  stranu podporující komunismus vyzývat, aby mu vysvětlila, který je ten pravý, protože jeden z nich věří v únor 1948, zatímco další v éru Dubčeka. A to je podle něj zásadní rozdíl. Poukazoval také na to, že neexistuje země, kde by socialismus opravdu fungoval. V tom jej podpořil i historik zabývající se totalitními režimy Pavel Blažek. Ten připomněl, že v historii byl jen jeden týden, kdy měli komunisté u nás opravdu podporu – a to byly dny ihned po srpnu 1968, kdy i KSČ mluvila o okupaci a ne o internacionální pomoci. Poukazoval také na to, že se někteří poslanci ruské Dumy snaží uznat účastníky invaze jako válečné veterány. „To je snaha přepisovat dějiny," dodal Blažek.

Mého dědu zavřeli, protože měl jiný názor

Podle člena Mladých komunistů Zdeňka Štefka invaze nebyla úplně ideální. „Ale byli pozitivnější varianty? Lidé také mohli být popravováni," tvrdil. Následně se strhla slovní přestřelka mezi Blažkem a Skálou o to, zda komunista v roce 1968 vítal tanky, což údajně tvrdil v životopise pro StB. Skála ale Blažkova slova popíral s tím, že by neměl věřit „laciným škvárům". „Nebuďte legrační. Kolik obětí měl vstup vojsk? 71 a většinou šlo o dopravní nehody," počítal komunista. Blažek však dodal, že až do roku 1991 to bylo celkem 400 lidí, i když většinou šlo vážně o dopravní nehody. „A kolik lidí zemřelo ve Vietnamské válce? Vietcong jen bránil svou vlast," snažil se Skála ukázat, že i kvůli kapitalismu umírali lidé.

Slova se pak chopil mladá divák Ondřej Müller, který popisoval, jak byl jeho pradědeček vyhnán z vlastního statku a uvězněn. A že jeho rodina nemohla studovat ani gymnázium, natož pak vysokou školu. „Jen proto, že měl jiný názor," vysvětloval. Skála mu však opáčil, že pro drtivou většinu lidí to byl skok k lepšímu. „Všichni se střetli na jedné úrovni bídy. Statek nám zbořili a moje rodina musela žít v nájmu ve vlastním domě," dodal Müller. Jílková se proto Skály ptala, zda není na místě, aby se za takové věci omluvil. „Moje rodina spala ve stodole, žila v děsivé nouzi. Taky se mi nikdo neomluvil," odpověděl komunista. „Já o žádnou omluvu nestojím. Ve slušné společnosti za takové věci omluva nestačí," dodal Müller. Mírnější pak byl mladý komunista Štefec. „Trpí-li nevinný člověk, je mi to líto, ať už to bylo kdekoliv," uvedl.

Zaplať pánbůh za kolektivizaci

Student práv Martin Horvát připomněl, že umírali lidé a že na vině byly „lidské zrůdy". Skála se pokoušel argumentoval mrtvými v Iráku a Madeleine Albrightovou, Jílková ho však několikrát napomenula, že to není tématem tohoto dílu. Divák Milan Richter vyprávěl, že po válce existovali pacholci a děvečky, kteří spali ve stájích a nemohli si ani sednout v hospodě nebo v kostele. „Na dědinách dnes říkají: zaplať pánbůh za kolektivizaci," tvrdil. Blažek však poukazoval, že statkáři byli páteří národa a že agrární strana pravidelně vyhrávala volby. Stárek dodal, že kolektivizace byla hromadná krádež a že by měla být klasifikována v poměru, jaký má vražda ke genocidě. Lidé podle něj přišli nejen o majetek, ale i o plány a budoucnost. „Byla to ekonomická genocida na lidech," zlobil se.

Podle diváka Richtera však lidem nikdo nic nesebral, protože majetek patřil zemědělskému družstvu, kde měli lidé podíl. Blažek ale připomněl, že ze statků bylo vystěhováno asi 27 tisíc lidí, z nichž někteří skončili v uranových lágrech, takže svůj podíl určitě v JZD neměli. Podle lékařky Denisy Víznerové je však nutné rozlišovat socialismus a socialistický režim, který byl u nás. „My jsme socialismus neměli. Ale perzekuce byly i na Západě. A levicové strany byly ve vládách," vysvětlovala. „Ale tam mohli lidé svobodně volit," skočil jí do řeči Blažek. „A kde tedy ten váš socialismus funguje? V Kambodži? V Severní Koreji? Který je ten pravý?" zajímalo Stárka. „A kde žijeme dnes? To je socialismus. Vláda omezuje lidi zbytečnými zákony a kontrolami," tvrdil Horvát, že toto rozhodně není kapitalismus.

Krvavá stopa v dějinách

„Naše krvavá stopa je nepoměrně menší než vaše. Podívejte se, kdo nás jak dokázal ekonomicky rozvíjet," apeloval na protistranu komunista Skála. Jeden z diváků připomněl, že v Liberci a okolí bylo v srpnu 1968 zastřeleno celkem 12 lidí a rozhodně prý nešlo o oběti „autonehod", jak to Skála tvrdil v úvodu pořadu. „Litujeme každého života," tvrdil Skála. „Já vám nevěřím, vaše názory jsou hodně elastické," pustil se do něj bývalý disident Stárek. „Mrtví byli, ale bylo to případ od případu. Kdybyste zapálili americké tanky, taky na vás budou střílet," otočil řeč k průjezdu amerického konvoje jeden z diváků. Blažek však připomněl, že jeho průjezd vláda schválila, zatímco ruské tanky označila za okupaci. Řeč přišla i na mrtvé pohraničníky i ty, kteří se pokoušeli překonat hranice. „Natahovaly se tam dráty, lidi tam chcípali jako krysy. Na příkaz Moskvy. To jsou oběti studené války," zaznělo také při bouřlivé debatě, při které se všichni překřikovali.

Další divák pak připomněl, že v porovnání s dobou do roku 1938 a po roce 1948 zaznamenala tuzmská ekonomika velký propad. Poukazoval, že se bortily památky zakryté lešením, a že tuzemské podniky byly technologicky zaostalé a nekonkurenceschopné. „Dějiny socialismu jsou kontinuální krize a reformy. Kolik milionů mrtvých ještě musí být, aby se socialismu naplno rozvinul?" ptal se Disident Stárek. „Socialismus bude, až budou vhodné podmínky a až lidé budou chtít," myslí si Štefec. „Demokracie sice není žádná sláva, ale nikdo nic lepšího nevymyslel," dodal Stárek. Debata se pak stočila na to, kde socialismus opravdu funguje. Podle komunisty Skály je to asi jen Čína, i když tam funguje za zvláštních „čínských podmínek".

Komunisté stále věří v to, že nejlepší je společně vlastnictví výrobních prostředků. „A jak toho chcete dosáhnout? To bude nový únor 48?" ptali se odpůrci socialismu. „Na závěr vám něco řeknu. Sbalte to, dejte na to mašličku a napište na to – slepá ulička. A nechte toho," poradil komunistům Stárek.

Témata:  Máte slovo,  komunismus,  KSČM