reklama

ČSSD předložila návrh bankovní daně hnutí ANO na pondělní koaliční radě. Banky by podle něj měly z aktiv do 50 miliard korun platit daň 0,05 procenta. Aktiv od 50 do 100 miliard by se týkala sazba 0,1 procenta, v případě 100 až 300 miliard by to bylo 0,2 procenta. V případě aktiv přes 300 miliard by platila nejvyšší sazba 0,3 procenta, uvedl Hamáček.

Sociální demokraté se neobávají toho, že by banky mohly přenést náklady na klienty. Peníze z bankovní daně by podle nich neměly směřovat na konkrétní účel, ale pomoci příjmové stránce státního rozpočtu. "Říkáme, že máme zdroj. Kolegové z ANO si budou muset vybrat, jestli budou podporovat malé děti a rodiny s dětmi, nebo banky," uvedl Hamáček.

Babišovu myšlenku na zřízení fondu, do kterého by přispívaly banky a platily se z něj například silnice či školky, nepovažuje Hamáček za systémovou. "Nemyslím si, že daňový systém by měl být postaven na bázi dobrovolnosti. Stát by měl říct jasně, jaké jsou daně a kdo je má platit, vytvářet nějaké speciální fondy mi nepřijde smysluplné," uvedl.

Premiér se v posledních dnech k sektorové dani vyjádřil několikrát. V neděli ve vyjádření pro ČT její zavedení připustil a relativizoval tak svá slova z poloviny dubna, že o záležitosti s ČSSD jednat nebude. V pondělí však Lidovým novinám řekl, že jeho vyjádření pro ČT byla překroucené a sektorové daně pro banky nebo operátory zavádět nechce.

Koalice se poté shodla na zavedení sedmiprocentní digitální daně pro velké internetové firmy, jako je Facebook nebo Google. Odvíjet by se měla z příjmů reklamy na českém území. Hamáček dnes novinářům řekl, že opatření navržená ČSSD by mohla do rozpočtu přinést zhruba 30 miliard korun. Dohodu s ANO by rád nalezl do prázdnin. "Nyní je shoda na spotřebních daních, na opatřeních v pojišťovnicví a digitální dani," shrnul dosavadní postup.

Loading...

0 komentářů Napište svůj názor

reklama