Ani experti z MŠMT a jazykáři se neshodují na výuce druhého cizího jazyka v ZŠ

Zatímco jazykáři opakovali své argumenty proti návrhu na zrušení povinnosti druhého cizího jazyka a zavedení jeho volitelnosti, zástupci expertního panelu ministerstva školství argumentovali tím, že chystaná revize vzdělávacích programů počítá se seškrtáním povinného učiva ve všech předmětech.

Experti z ministerstva školství nedávno v připravované koncepci změny rámcového vzdělávacího programu navrhli, aby byl druhý cizí jazyk v základních školách volitelný. V současnosti je povinný pro žáky osmých a devátých tříd. Zástupci sdružení učitelů cizích jazyků a vysokoškolských pedagogů již dříve uvedli, že s návrhem expertů z ministerstva nesouhlasí. Povinná výuka druhého cizího jazyka je podle nich pro žáky přínosem a nikoho nepřetěžuje. Dnes svůj pohled na věc zopakovali.

Podle nich jsou cizí jazyky potřebné pro úspěch v pracovním životě a jejich znalost tlumí xenofobii. Pomáhají rozvoji ekonomiky státu a vzdělanosti. Jazykáři se obávají, že pokud by druhý cizí jazyk nebyl pro žáky povinný, volilo by si ho málo dětí. Například podle vedoucí katedry germanistiky na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích Hany Andrášové nejsou žáci ještě tak vyspělí, aby sami rozhodli, co budou v životě potřebovat. Jazykáři také poukazovali na to, že volitelnost druhého jazyka může dál prohloubit nerovnosti ve vzdělávání, které jsou už nyní v Česku veliké. Je podle nich pravděpodobné, že druhý cizí jazyk si budou volit hlavně děti ze vzdělanějších rodin.

Ředitel odboru základního vzdělávání na ministerstvu Michal Černý zdůraznil, že i při volitelnosti druhého cizího jazyka by školám měla zůstat povinnost ho nabízet. Chystaná revize vzdělávacího programu pro základní vzdělávání má podle něj směřovat k zvýšení odpovědnosti žáků za vlastní vzdělávání. "Nemohou všichni umět všechno stejně. Podle nás je třeba rozvíjet individuální možnosti každého jednotlivého žáka," doplnil vedoucí expertního panelu Jan Jiterský. Žáci by se podle něj měli ve škole rozvíjet hlavně v tom, o co mají zájem a v čem mohou v životě uspět.

Experti se s jazykáři shodli v tom, že v ČR nejsou k dispozici žádná data o dosavadním fungování výuky druhého cizího jazyka, která by podporovala argumenty pro či proti zrušení jeho povinnosti. Zástupci jazykářů proto požadovali, aby se rozhodnutí o změně odložila, dokud se data nenasbírají. Podle odborníků z ministerstva by to ale oddálilo potřebnou modernizaci vzdělávání. Chtějí data sbírat, až bude druhý jazyk volitelný. Pokud by se ukázalo, že to nebylo dobré rozhodnutí, mohl by se druhý jazyk zavést zase jako povinný, dodal Černý.

Témata:  školství