reklama

Na dotaz to ČTK napsala Mariana Wernerová z odboru komunikace ministerstva zahraničí. K podobnému kroku po převzetí moci radikálně islamistickým hnutím Tálibán v minulých dnech přistoupilo Německo i některé další evropské země.

"Také ministerstvo zahraničních věcí pozastavilo úhradu letos plánovaných 40 milionů korun na rozvojové a bezpečnostní účely do dalšího vyhodnocení situace společně s partnery z EU a NATO," napsala Wernerová.

Polovina z částky pro letošní rok byla určena pro Afghánský rekonstrukční svěřenecký fond (ARTF), který je pod přímým dohledem Světové banky. Fond, se kterým ČR spolupracuje od roku 2014, se soustřeďuje především na posilování soběstačnosti afghánské společnosti, včetně tvorby pracovních míst a možností obživy obyvatel. Druhá polovina měla podpořit afghánské obranné a bezpečnostní síly.

O poskytnutí prostředků rozhodla vláda letos v červenci. Stejnou pomoc poskytovalo Česko v letech 2018 až 2020, o čemž kabinet rozhodl už v roce 2016. Česká diplomacie před měsícem plánovala, že podporu rozvoje a stabilizace Afghánistánu prodlouží do roku 2024.

Převody peněz v souvislosti s nynější situací v Afghánistánu zastavily i další státy. Německo uvedlo, že s partnery z EU chce poskytovat humanitární pomoc zemím, které sousedí s Afghánistánem a nyní nesou zátěž prchajících afghánských obyvatel.

Hamáček: Pomoc lidem z Afghánistánu by měla být v jeho okolí, ne v Evropě

Situace uprchlíků z Afghánistánu by se měla řešit v blízkosti jejich země, ne v Evropě. Hlavní úsilí o řešení by se mělo nasměrovat do okolních států. Novinářům to dnes řekl ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD).

Členové vlády dlouhodobě opakují, že český plán je pomáhat hlavně v místě krize či konfliktu. Tam by měla podpora směřovat. Týkat by se to mělo podle Hamáčka i Afghánistánu.

"To řešení je opravdu nasměrovat to hlavní úsilí do těch okolních zemí, které samozřejmě už částečně nesou zátěž dlouhodobého konfliktu. Řešení by se tedy mělo primárně soustředit do bezprostředního okolí Afghánistánu, nikoliv do Evropy," uvedl ministr. O situaci podle něj diskutovali i ministři vnitra EU. Na nasměrování úsilí o řešení do okolí Afghánistánu se shodli, dodal Hamáček.

Podle něj zatím čísla nenasvědčují tomu, že by sílila uprchlická vlna do Evropy. Ministr zmínil, že Česko je na případné žádosti o azyl připraveno.

"Na klasickou migraci připraveni jsme. Případy řešíme dnes a denně. Budeme postupovat podle zákona. Budeme zjišťovat identitu i to, kde se cizinec dostal na území EU. Pokud na něj budou aplikovatelná takzvaná dublinská kritéria, tak je využijeme," řekl Hamáček.

Podle dublinských pravidel by měl cizinec žádat o ochranu v prvních státě EU, do kterého se dostane. Česko pak případy neřeší a uprchlíky vrací.

reklama