Země EU nakupovaly vakcíny společně, ČR bude proto během svého předsednictví Radě EU řešit další smlouvy s jejich výrobci. Jednání bude v Praze příští pátek, nové smlouvy by podle náměstka MZd Jakuba Dvořáčka mohly platit od začátku příštího roku.

Podle dat o očkování bylo aplikováno téměř 17,7 milionu dávek vakcíny, z nich 83 procent od firmy Pfizer/BioNTech a 1,6 milionu dávek od firmy Moderna. Další zůstávají ve skladech, vakcíny za 272 milionů korun Česko darovalo do zahraničí, látky za 190 milionů korun muselo ministerstvo zlikvidovat, protože jim skončila doba použitelnosti.

Už poslední dodatky ke smlouvám vedly podle Baťhové k odložení dodávek. "Pfizer i Moderna přestaly dodávat vakcíny a nebudou je dodávat přes celé léto. Všechny přijdou na podzim, kdy už budou dostupné nové typy," uvedla.

"Nikdy nebudeme mít optimální množství. Pravděpodobně vždycky budeme muset mít objednaných víc, než jak velkou máme populaci," řekl náměstek. Dosud vydaná částka 19 miliard pokrývá objednávky u všech potenciálně úspěšných výrobců vakcíny od roku 2020 a všechny dodané od firem Pfizer/BioNTech, Moderna, Johnson & Johnson a AstraZeneca do roku 2023. Pro srovnání, za vakcíny pro povinná dětská očkování a přeočkování dospělých proti tetanu, platí zdravotní pojišťovny asi 2,8 miliardy korun za čtyři roky. Každý rok jde o zhruba milion dávek různých vakcín.

Cílem setkání příští týden je podle Dvořáčka připravit zadání pro výrobce covidových vakcín tak, aby smlouvy lépe odpovídaly současné situaci, kdy se nemoc nejspíš bude pravidelně vracet. Dodávky by se měly rozložit do delšího času a země EU chtějí mít vždy dostupné upravené vakcíny na nejaktuálnější variantu viru.

"Chtěli bychom, aby bylo připraveno několik scénářů," uvedl. O nových smlouvách budou jednat 6. a 7. září v Praze ministři zdravotnictví zemí EU, Dvořáček očekává, že do té doby výrobci představí své návrhy. Zároveň by podle něj mělo být zjednodušeno schvalování upravených vakcín podobně jako u každoročně měněných vakcín na chřipku.

MZd se chce při předsednictví zaměřit také na poučení z epidemie koronaviru, zejména v komunikaci. "Chtěli bychom se v této oblasti podívat na to, co které státy EU udělaly v oblasti komunikace dobře a co se nepovedlo," dodal náměstek. Konference k tomuto tématu bude v Praze 21. a 22. listopadu, její finální program bude znám na konci července, nebo na začátku srpna.