Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Facky, nadávky či vynucený sex. Většina Čechů považuje domácí násilí za problém, víc ženy

Násilí, ilustrační fotografie
Násilí, ilustrační fotografie
Foto: Pixmac

Celkem 85 procent dospělých v Česku považuje domácí násilí za závažné či podstatné téma. Muži vnímají facky, kopance, nucení k sexu, nadávky a ponižování či omezování přístupu k penězům jako újmu mnohem méně než ženy. Každý dvacátý člověk v Česku pak míní, že se problém domácího násilí přeceňuje.

Ukázal to reprezentativní průzkum, do něhož se koncem října zapojilo 1015 Čechů a Češek nad 18 let. Ve spolupráci s expertkami sociologického ústavu Akademie věd ČR ho provedla agentura Focus. Na 25. listopadu připadá mezinárodní den proti násilí na ženách.

Podle socioložky Blanky Nyklové výzkum mapoval, jakou závažnost a újmu u různých typů násilného chování lidé vidí a kam by se obrátili o pomoc, pokud by byl ohrožený jejich blízký. Pro 62 procent dotázaných představuje domácí násilí závažné téma, pro 23 procent podstatné. Desetina lidí neví a pět procent lidí míní, že se problém přeceňuje. Jako závažný a podstatný ho vidí většinou ženy, lidé s vysokoškolským vzděláním, mladí a studenti či obyvatelé obcí a malých měst. Naopak o tématu neví či ho považuje za přeceněné pětina mužů. Tento názor mají častěji lidé se základním vzděláním, starší, majitelé menších firem a střední manažeři či z bezdětných domácností.

Domácí násilí představuje dlouhodobé, opakované a stupňující se útoky jednoho člena domácnosti vůči druhému. Může být fyzické, psychické, sexuální či ekonomické. Obětí jsou většinou ženy. Jeho terčem se stávají často i děti. Jejich týráním je podle Světové zdravotnické organizace (WHO) i přítomnost u rodinných útoků.

Výzkum do fyzického násilí zařadil facky, rány pěstí, kopání, tahání za vlasy, škrcení, strkání, ničení osobních věcí, odmítnutí pomoci při zranění a nemoci či zanechání na nebezpečném místě. Nadávky, vyhrožování, ohrožování při jízdě v autě či zbraní i odpírání intimního kontaktu experti počítají do psychického násilí. Sociální násilí představuje kontrolu a zákaz kontaktu či bránění ve styku s dětmi, sexuální nucení k sexu či nechtěným praktikám, ekonomické pak omezení přístupu k penězům, bránění v práci či studiu.

"V naprosté většině případů se typy kombinují," řekla Nyklová. Uvedla, že obětí se většinou stávají ženy. Podle socioložky se tak dá vysvětlit i rozdíl ve vnímání závažnosti násilí muži a ženami. Ženy vidí větší újmu než muži u všech forem kromě odpírání intimního kontaktu.

Facky, kopání, rány pěstí či smýkání za vlasy působí újmu podle 81 procent žen a 65 procent mužů, nucení k sexu a nechtěným sexuálním praktikám vidí jako újmu 79 procent žen a 59 procent mužů. Nadávky, ponižování a obviňování vnímá jako újmu 61 procent žen a 40 procent mužů, omezení přístupu k penězům 37 procent žen a 27 procent mužů. Ženy a muži za nejzávažnější formy považovali fyzické násilí.

Pokud by se lidé dozvěděli, že jejich blízcí zažívají domácí násilí, obrátili by se nejčastěji o pomoc na polici. U různých typů násilí by volili i rodinu a přátele či právníka. Podle Nyklové by si ale lidé měli nejdřív vyslechnout, co si ohrožená osoba přeje. Volba pomoci by mohla situaci i zhoršit.

Témata:  domácí násilí průzkumy ženy muži Češi

Související

Aktuálně se děje

14. února 2026 12:34

Martina Sáblíková a Nikola Zdráhalová řešily nečekaný problém: Pořadatelé olympiády je nechtěli pustit

České rychlobruslení prožívá na zimní olympiádě 2026 moment, který se nesmazatelně zapíše do historie. Zatímco legenda Martina Sáblíková se po své šesté účasti pod pěti kruhy a zisku sedmi medailí s aktivní kariérou loučí, na ledovém oválu se zrodil její nástupce. Devatenáctiletý Metoděj Jílek potvrdil roli korunního prince tohoto sportu a po stříbru z úvodního startu si na nejdelší, desetikilometrové trati dojel pro suverénní zlatou medaili.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Ministr zahraničí Petr Macinka a bývalá šéfka americké diplomacie Hillary Clintonová

Macinka se postaral o mezinárodní ostudu. Namazal si ho na chleba, komentují politici jeho hádku na MSC

Sobotní večerní program Mnichovské bezpečnostní konference vyvrcholil prestižní panelovou diskuzí, která se věnovala hlubokému rozkolu uvnitř západní společnosti. Hlavními aktéry ostré názorové výměny se stali ministr zahraničí Petr Macinka a bývalá šéfka americké diplomacie Hillary Clintonová. Tématem nebyla jen bezpečnostní situace, ale především střet mezi konzervativním viděním světa a progresivismem, který podle Macinky v posledních letech ovládl veřejný prostor na Západě.