Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Neurolog: Léky na bolest hlavy v nadměrném množství ji mohou i způsobovat

Léky, ilustrační fotografie
Léky, ilustrační fotografie
Foto: Adam Mráček / INCORP images

Užívání nadměrného množství léků na bolest hlavy může paradoxně tuto bolest i způsobovat. Problém s ním mají například pacienti s migrénou. V tiskové zprávě registru léčby pacientů s migrénou RegMig to uvedl neurolog z Ústřední vojenské nemocnice Tomáš Nežádal, který je předsedou Sekce pro diagnostiku a léčbu bolesti hlavy České neurologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně.

"Přílišná konzumace akutních léků, jako jsou analgetika nebo triptany, paradoxně vede ke vzniku bolesti hlavy, a lidé se tak ocitají v začarovaném kruhu, kdy na bolest hlavy berou léčiva, která ji při nadměrném užívání způsobují," vysvětlil.

Právě záchvatovitá pulzující bolest hlavy je hlavním příznakem tohoto neurologického onemocnění. Dále se projevuje nevolností, citlivostí na světlo či zvuky, únavou a zvracením. Podle odhadů lékařů žije v Česku s migrénou až milion lidí, třetina z nich má čtyři záchvaty do měsíce. Zhruba 40 procent z nich netuší, že jejich problémy jsou důsledkem právě migrény. "Záchvat migrény přitom dokáže jedince zcela zneschopnit. Není s to pracovat, studovat, starat se o běžné denní věci, a to někdy i několik dnů v kuse," doplnil.

Řada lidí svou nemoc před okolím tají, obávají se zlehčování nebo posměchu. "Je velmi obtížné poslouchat, že své onemocnění přeháníte nebo dokonce simulujete. A to se lidem s migrénou ještě stále děje," vysvětlila v tiskové zprávě pacientské organizace Migréna-help psycholožka Tereza Blažejovská z Národního ústavu duševního zdraví (NÚDZ).

Kromě léků na bolest hlavy, které ale mohou způsobovat i další problémy včetně například jaterních, jsou pacientům k dispozici i specializované léky na migrénu, případně i biologická léčba, kterou hradí zdravotní pojišťovny. Podle dat registru od zhruba 200 pacientů se díky ní snížil průměrný počet dní s migrénou za měsíc z 10,9 za devět měsíců nové léčby na 3,1. Po šesti měsících na této léčbě pak také pacienti dál neužívali právě akutní léky na bolest hlavy.

"Data ukazují, že tato léčba umí snížit počet atak o polovinu a více, kromě toho zkracuje dobu trvání záchvatu a zmírňuje jeho intenzitu," uvedl lékař. Pacientům, kteří mají více než čtyři záchvaty migrény měsíčně a běžné léky jim nezabírají, ji mohou předepsat ve 31 specializovaných centrech.

"Odborníci ze specializovaných center mají zkušenosti s nejkomplikovanějšími případy migrény. Dnes už dokážeme řešit i případy, které se v minulosti zdály neléčitelné," uvedla neuroložka z centra pro diagnostiku a léčbu bolestí halvy FN Motol Zuzana Matoušová.

Migréna je podle Světové zdravotnické organizace třetí nejčastější nemocí na světě. Týká se především lidí v produktivním věku. Poprvé se zpravidla projeví v pubertě a odezní kolem šedesátin. Někteří se s ní ale potýkají až do konce života.

Témata:  léky zdraví

Související

Aktuálně se děje

11. srpna 2025 21:56

Západonilská horečka v Itálii dál zabíjí. Od řady jiných nemocí se výrazně liší

Západonilská horečka, na níž jen letos v Itálii zemřelo deset lidí, se stává čím dál častějším tématem v Evropě. Původně jde o nemoc, která byla zjištěna v Ugandě v oblasti Západního Nilu, podle čehož dostala i svůj název. První zaznamenaný případ je z roku 1937, a to u pacientky, jejíž horečnatý stav byl diagnostikován jako západonilská encefalitida. Během doby se tento virus rozšířil do mnoha koutů světa, ale největší šíření zažívá právě v posledních letech, kdy se dostává i na území Evropy a Severní Ameriky. Specifické pro nemoc je, že většina lidí ji prodělá bez viditelných příznaků, proto o skutečném rozsahu nákazy dodnes panují mezi lékaři dohady.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Ilustrační fotografie.

Komentář

Počasí udělalo čáru přes rozpočet. Koupaliště počítají ztráty, červenec zklamal

Letní sezóna 2025 začala slibně. Červen přinesl teplo, plná lehátka a spokojené provozovatele. Pak ale přišel červenec. S průměrnou teplotou 17,9 °C byl sice podle klimatologů „v normě“, ovšem ne v normě naší současné představy o létě. Po letech tropických červenců jsme prostě zvyklí na více. Nízké teploty, zatažená obloha a déšť odradily příležitostné návštěvníky, přičemž podobný trend pokračoval i na začátku srpna.