Prezident Zeman podepsal vstup Finska a Švédska do NATO

Ratifikace vyžaduje i spolupodpis premiéra. Přistoupení v předchozích týdnech odsouhlasili poslanci a senátoři. Oba severské státy o vstup do aliance požádaly počátkem července kvůli ruské invazi na Ukrajinu. Rozhodly se tak ukončit svou neutralitu.

Přístupové protokoly jsou v Česku formálně mezinárodními smlouvami prezidentského typu. Obě parlamentní komory dávají souhlas s ratifikací, kterou představuje následný podpis prezidenta. Zeman již dříve vstup obou zemí do NATO podpořil.

Poslanci protokoly schválili na nočním jednání z pátku na sobotu, senátoři o rozšíření NATO hlasovali 10. srpna. V obou komorách Parlamentu se pro vstup severských zemí vyslovila jasná většina jejich členů.

Protokoly o přistoupení Finska a Švédska podepsali v červenci zástupci 30 členských zemí NATO, tím učinili zásadní krok k jejich přijetí do aliance. Aby se obě země staly členy, musí přístupové dokumenty ratifikovat všechny alianční státy. ČR je 24. zemí NATO, která vstup Finska a Švédska do aliance ratifikovala.

Největší připomínky má Turecko. To si vymínilo pro ratifikaci splnění svých požadavků spojených s kurdskými členy skupin, které Ankara označuje za teroristické. Od toho si turečtí představitelé mimo jiné slibovali vydání 33 lidí, mezi kterými jsou i příslušníci údajných teroristických organizací. Ankara mezi ně řadí například kurdské oddíly YPG v Sýrii, organizaci duchovního Fethullaha Gülena či Stranu kurdských pracujících (PKK), která je rovněž na seznamu teroristických skupin v USA a EU.

Švédsko ale podle tureckého ministra spravedlnosti Bekira Bozdaga dosud vydalo jen "běžné zločince". Na konci července i turecký prezident Recep Tayyip Erdogan vytkl Stockholmu, že se dostatečně nepodílí na boji proti terorismu.

Témata:  Miloš Zeman,  Finsko,  Švédsko,  NATO (Severoatlantická aliance)