Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Rýsuje se studie kolektivní imunity Čechů. Kdy budeme znát výsledky?

Lidé v rouškách, ilustrační foto
Lidé v rouškách, ilustrační foto
Foto: Mikuláš Křepelka / INCORP images

Studie kolektivní imunity by měla podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) ukázat výsledky na začátku května. Od čtvrtka se bude testovat až 27.000 lidí z míst s různým podílem nakažených. Pokud bude podíl nakažených v populaci nízký, čeká Česko další nárůst případů v příštích týdnech a měsících. Ministr to řekl na dnešní tiskové konferenci.

"Je určitá skupina lidí, kteří nejsou ve statistikách pozitivních případů zachyceni, ale přitom si onemocněním již prošli. Sami o tom neví, protože neměli nebo nemají příznaky. Přitom se už u nich vytvořily protilátky a mohou být infekční," uvedl ministr.

Náměstek ministra Roman Prymula očekává, že výsledek studie protilátek v populaci bude v řádech promile až jednotek procent. Vyšší v regionech, kde byla epidemie horší. "Z epidemiologického hlediska by byla lepší zpráva, kdyby byla promořenost vyšší," řekl ministr. Podle podílu lidí v populaci, kteří se už s nákazou setkali, se bude podle ministra dál velmi zvažovat uvolňování opatření.

Studie má odpovědět na otázku, jaký je podíl těchto lidí v populaci. "Realizovat takovou studii na úplném počátku epidemie by bylo nesmyslné," řekl ke kritice, že studie začíná pozdě, ředitel Ústavu zdravotnických informací (ÚZIS) Ladislav Dušek. I kvůli použití rychlotestů podle něj nebudou výsledky naprosto přesné. "Nezáleží na tom, jestli to bude procento, dvě nebo čtyři," doplnil. Podle něj bude hranicí nízké promořenosti zhruba 15 procent, dosud ČR v modelech vývoje epidemie počítá s deseti procenty.

Výzkumníci vybrali regiony, které se epidemiologicky velmi liší. Od Jihomoravského kraje a Brna, kde jsou tři až čtyři desítky nakažených na 100.000 obyvatel, přes Prahu (123) a Olomouc (161) po Litoměřice (400) a Uničov a Litovel (665). V Litoměřicích se nemoc rozšířila v domově důchodců, kde onemocnělo asi 70 klientů a zaměstnanců. Uničov a Litovel byly dva týdny na začátku epidemie uzavřené kvůli vysokému výskytu nakažených. Tam bude kvůli podrobnějšímu zkoumání odebráno účastníkům studie více krve do zkumavky.

Část lidí do studie osloví podle Duška Český statistický úřad a Akademie věd tak, aby byla zajištěna reprezentativnost studie. Své pacienty vytipoval také Institut klinické a experimentální medicíny. Další lidé, kteří mají zájem se zapojit, mají chodit na odběrová místa. Pokud o jejich věkovou skupinu bude ještě zájem, bude účastník seznámen s pravidly studie, podepíše informovaný souhlas a bude mu odebrána kapka krve. "Už teď víme, že zájem je obrovský. Pražští zájemci se musí připravit na to, že budou čekat ve frontě. Budeme zveřejňovat, jaké věkové skupiny ještě potřebujeme," doplnil děkan 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy Aleksi Šedo.

Výsledek rychlotestu se lidé dozví asi za půl hodiny. Pokud by byl test pozitivní, tak bude účastník studie odeslán ještě na klasický test prováděný z výtěru z nosohltanu. Speciální místa a časy budou vyhrazené pro děti a seniory.

Podobný průzkum kolektivní imunity už provedli nebo chystají také v Německu, Rakousku nebo Švédsku. Podrobnosti o studii lidé najdou také na webu ÚZIS. Podle Duška bude možné připravená pravidla studie a armádní odběrové týmy používat dál i třeba ve vybraných regionech.

Témata:  Česká republika zdravotnictví koronavirus (coronavirus) COVID-19 Adam Vojtěch (ANO)

Související

Aktuálně se děje

14. února 2026 10:12

Když uspějí u voleb, najednou otáčí. Pavel na konferenci MSC promluvil o populistech

Na Mnichovské bezpečnostní konferenci vystoupil prezident Petr Pavel v rámci panelové diskuse věnované vzestupu populismu. Ve svém příspěvku nabídl hlubší vhled do příčin, proč se tomuto fenoménu tak daří zejména v zemích střední a východní Evropy. Podle Pavla tkví kořen problému v nenaplněných očekáváních, která provázela pád komunismu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Zuzana Marešová se sestrami

Zemřela Zuzana Marešová, poslední české „Wintonovo dítě“

V úctyhodném věku 94 let se uzavřel životní příběh Zuzany Marešové, rozené Spitzerové. Pro Českou republiku tato zpráva znamená symbolický milník, neboť Marešová byla posledním zdejším žijícím „Wintonovým dítětem“. Patřila do skupiny 669 převážně židovských dětí, kterým sir Nicholas Winton na pražském hlavním nádraží pomohl nastoupit do vlaků směřujících do bezpečí Londýna.