reklama

"Celkově od loňského března překročil počet pracovníků 200.000. Aktuálně je kolem 98.000 lidí, kteří pracují. Číslo už je poměrně stabilizované," uvedl ministr.

Jurečka míní, že se počet pracujících uprchlíků může ještě mírně zvednout. Zájem bude také o síly pro sezonní práce v zemědělství či stavebnictví, podotkl šéf resortu.

Uprchlíci s vízem k ochraně mohou v Česku pracovat bez překážek, povolení nepotřebují. Zaměstnavatel musí jejich přijetí oznámit úřadům práce.

Ministr podotkl, že od začátku dubna se spustil i registr pracovníků s vízem k ochraně. Zaměstnavatelé musí příchozí s dočasnou ochranou, které přijmou do zaměstnání či na dohodu, hlásit České správě sociálního zabezpečení. Ta pracovníky zařadí do evidence zaměstnaných s vízem k ochraně v registru nemocenského pojištění. Úřad práce kvůli ověření příjmu může po zaměstnavateli chtít potvrzení o výdělku. Kolik je v evidenci zaregistrovaných, šéf resortu zatím neupřesnil.

Podíl zaměstnaných uprchlíků či dohodářů, kteří platí odvody, podle dřívějších údajů ministerstva postupně roste. Zatímco loni na jaře tvořili necelou polovinu pracovníků, teď jsou jich zhruba čtyři pětiny.

Jurečka dodal, že ministerstvo se chce nyní soustředit na lepší využití kvalifikace uprchlíků. "Určitým limitem zůstává jazyková bariéra. Počet lidí, kteří absolvovali jazykové vzdělávání, neodpovídá počtu, který bychom rádi viděli. Snažíme se do ukrajinské komunity a k zaměstnavatelům dostat informace, že jazykové vzdělávání je plně proplácené," řekl ministr. Kurzy hradí úřad práce.

Podle průzkumů se kvalifikace příchozích využít nedaří. Zhruba 80 procent lidí pracuje v nízkokvalifikovaných profesích. Ředitelka sekce zaměstnanosti ministerstva práce Kateřina Štěpánková už dřív řekla, že uplatnění v původní profesi nenahrává ani struktura české ekonomiky. Zaměstnavatelé požadují nižší kvalifikace. Část příchozích se navíc také nechce víc v práci vázat a svůj pobyt v ČR vnímá jako dočasný, zdůvodnila Štěpánková.