reklama

Za týden se v Česku konají volby do krajských zastupitelstev a třetiny Senátu. Krajským zastupitelům a hejtmanům důvěra proti červenci o bod stoupla.

Nejvyšší důvěru veřejnosti si drží obecní zastupitelstva a starostové, proti červenci ale zaznamenala pokles shodně o dva body na 61 procent.

Češi nyní z ústavních institucí věří nejméně Senátu, poslední rok měla nejnižší důvěru Sněmovna. Senát ztratil proti červenci jeden bod a v září měl důvěru 35 procent občanů. Naopak Sněmovna si od července o čtyři body polepšila a důvěřuje jí 36 procent lidí. Vyšší důvěru má v září i vláda, věří jí 43 procent lidí.

Hejtmanům věří 41 procent lidí, proti červenci si o jeden bod polepšili. Krajským zastupitelům stoupla důvěra také o bod, ale na 44 procent. Zatímco v červenci měli krajští zastupitelé důvěru stejného podílu lidí jako prezident, nyní za ním o dva body zaostávají.

Senátu ve zvýšené míře důvěřují mladí lidé ve věku 15 až 29 let, absolventi vysokých škol, studenti, nižší odborní pracovníci nebo například Pražané. Naopak relativně nižší důvěru Senátu ukázal průzkum mezi respondenty se středním vzděláním bez maturity nebo vyučenými, důchodci či lidmi z obcí od 800 do 2000 obyvatel a z měst do 30.000 obyvatel. Ke krajským zastupitelům mají vyšší důvěru absolventi vysokých škol, Pražané nebo dotázaní z Libereckého kraje.

Se současnou politickou situací je spokojeno 21 procent Čechů, odpověď "ani spokojen, ani nespokojen" zvolilo 31 procent dotázaných. V porovnání s červencem spokojenost stoupla o tři procentní body. "Patrná je také tendence mírného zlepšování v posledním období, kterou ovšem alespoň prozatím přerušila poslední troje data sebraná po vynucené, více než dvouměsíční koronavirové pauze," uvedlo CVVM. Spokojenost ale stále zůstává výrazně lepší než v letech 2012 a 2013.

reklama