Velká válečná lež? Německo velmocí nebylo, šlo jen o nacistickou propagandu

1. Francie měla v roce 1940 více tanků, děl a mužů než Německo

Vždy se předpokládalo, že v průběhu druhé světové války si Němci probíjeli svou cestu k vítězství díky vysoce moderní a mechanizované armádě a letectvu, která bylo lepší než cokoli, co měli v květnu 1940 k dispozici spojenci. Ve skutečnosti to ale bylo úplně jinak.

Dne 10. května 1940, kdy Němci zaútočili na Francii, bylo pouze 16 z jejich 135 divizí mechanizováno - to znamená vybaveno motorizovanou dopravou. Zbytek se spoléhal na koně a vozy nebo nohy vojáků. Jen samotná Francie měla 117 mechanizovaných divizí.

Francie také měla více zbraní. Německo mělo 7,378 děl a Francie 10,700. A to není všechno - Němci mohli shromáždit 2,439 tanků, zatímco Francouzi jich měli k dispozici 3,254, z nichž většina byla oproti německým tankům větší, lépe vyzbrojená a obrněná.

2. Britské priority v oblasti lidských zdrojů se zaměřovaly na překvapující oblast

Británie se před válkou rozhodla, že se zaměří na vzdušné a námořní síly, které měly představovat těžiště jejich bojových schopností. Až po pádu Francie si Londýn uvědomil, že je třeba armádu mnohem více posílit.

Nicméně až do jara roku 1944 nebylo ve Velké Británii prioritou z hlediska lidských zdrojů námořnictvo, RAF, armáda, a dokonce obchodní loďstvo, ale ministerstvo leteckého průmyslu. V době války Británie sama postavila 132,500 letadel, což je ohromující číslo - zvláště když si uvědomíme, že v bitvě o Británii nikdy nebojovalo více než 750 strojů najednou.

3. Ztráty spojeneckého obchodního loďstva byly jen asi 1 procento

Spojenecké námořní ztráty ve druhé světové válce v severním Atlantiku, Arktidě a domácích vody tvořily jen 1,48 procenta. Celkově bylo vypraveno 323,090 individuálních plaveb, z nichž bylo potopeno „pouze“ 4786. Z nich 2562 patřilo Britům. V průměru plulo po celém světě v jeden den asi 200 britských lodí.

4. Británie měla jen minimální příděly

Francie a Británie začaly válku bez přídělového systému. V Británii byl v menší míře zaveden až v lednu 1940, Francie jej neměla až do porážky v červnu 1940. Německo, na druhé straně, zavedlo příděl už před válkou a snažilo se obstarat zdroj pro své ozbrojené síly a širší populaci od začátku do konce.

Poptávka po jídle v okupovaných území vedla k tomu, že mnoho lidí, včetně městského francouzského obyvatelstva, hladovělo. Britové nikdy nehladověli, a to i přesto že řada potravin byla na příděl, byla jich ale také spousta, které na příděl nebyly.  Do roku 1945 to proto Británie měla velmi snadné - ve srovnání se zbytkem Evropy.

5. Japonci měli raketový sebevražedný letoun

Nejen Němci vyvíjeli stroje s raketovými motory. Po úvodním vítězství se Japonci snažili předběhnout USA a Británii v oblasti technologií, vyvíjeli Ohka - nebo ‚Třešňové květy‘, což byly člověkem pilotované pumy s raketovým pohonem, které byly použity na konci války jako kamikadze zbraně.

Zhruba ve vzdálenosti 80 km od cíle ve výšce 8000 m se Ohka odpoutala od nosného bombardéru a pomocí raketových motorů dosáhla rychlosti přesahující 900 km/h. Poté nastal rychlý bezmotorový let, při němž pilot navedl letoun na cíl, přičemž mohl zapnout dle potřeby pohonné rakety. Piloti Ohka byli nazýváni Jinrai Butai - ‚hromoví bohové‘ - ale podařilo se jim potopit jen tři spojenecké lodě.

6. Existoval velký rozdíl mezi spojeneckými a německými stíhacími esy

Luftwaffe měla zcela odlišný přístup ke svým ‚esům.‘ Nejen že se očekávalo, že piloti budou létat dlouhou dobu bez přestávky, ale také měli aktivně pomáhat těm nejlepším letcům označovaným jako Experten, aby měli lepší skóre a nebyli v ohrožení života.

Na východní frontě bojovali proti těžce ozbrojeným letadlům Sovětů a vedoucí piloti brzy začali hromadit obrovské skóre. Němec Bibi Hartmann byl nejlepší eso všech dob s 352 ‚sestřely‘. Přední letecké eso celé války z RAF, James 'Johnnie' Johnson, zaznamenal 38 sestřelů.

7. Německá automobilová doprava byla minimální

Německá válečná propaganda ukazovala, že Třetí říše měla vysoce mechanizovanou a moderní armádu, ale ve skutečnosti v roce 1939 bylo Německo jednou z nejméně automobilových společností v západním světě.

Po vypuknutí války v zemi jezdilo jedno motorové vozidlo na 47 lidí. V Británii toto číslo bylo 14, ve Francii to bylo osm, a ve Spojených státech čtyři. To znamená, že německá armáda byla do značné míry závislá na železnici, koních a vozech a nohách svých vojáků.

Takový poměrně nízký počet motorových vozidel také znamenal, že existovalo méně továren, méně dílen, méně benzinových čerpacích stanic a méně lidí, kteří věděli, jak řídit. Jinými slovy to byl nedostatek, který nebylo možné tak snadno odstranit.

Témata:  II. světová válka,  nacisté,  historie