Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Den, kdy se rozhodlo o naší budoucnosti? Jak bychom žili, kdybychom neodmítli Marshallův plán?

Muzeum železné opony Valtice
Muzeum železné opony Valtice
Foto: Evgeny Petrov / INCORP images

Den, kdy Československo rozhodlo o své budoucnosti. Tak by se dal definovat 10. červenec roku 1947. Tehdy totiž země odmítla takzvaný Marshallův plán. Program, pojmenovaný podle bývalého náčelníka generálního štábu USA George Marshalla, vytvořili Američané na obnovu válkou poničené Evropy.

Pomoc ve formě potravin, zboží a úvěrů nabídli všem evropským zemím, včetně Německa a Sovětského svazu. My jsme se k ní ale nepřipojili.

Československo svoji účast zvažovalo, po jednoznačném odmítnutí americké pomoci ze strany sovětského vůdce Josifa Stalina, však nemělo moc na výběr. V červnu 1947 Praha na poslední chvíli odvolala svoji účast na chystané pařížské konferenci k Marshallovu plánu.

Zpečetila tak svůj svazek s "velkým bratrem" na východě a začlenění do sovětského bloku, odděleného od zbytku světa železnou oponou.

Český diplomat, bývalý velvyslanec a prorektor soukromé vysoké školy CEVRO Institut Tomáš Pojar se však domnívá, že jsme plán měli přijmout. "Škoda jen, že jsme Marshallův plán tehdy odmítli a skončili na té nesvobodné a chudé straně Železné opony," uvedl pro EuroZprávy.cz.

Jak by naše země vypadala dnes, pokud bychom jej neodmítli? Podle Pojara bychom byli součástí bohatého a svobodného světa Západu již sedmdesát let a nikoli pouze čtvrt století. A patřili bychom nyní v takovém případě nepochybně k těm bohatším, nikoli k stále chudším zemím Evropské unie.

Pomoc ve formě potravin, zboží a úvěrů Američané nabídli všem evropským zemím, včetně Německa a Sovětského svazu. Projekt, na který posléze přistoupilo 16 států, přinášel výhody oběma stranám.

Amerika se potřebovala zbavit svých přebytků, vyráběných demobilizovanými vojáky. Evropě zase zoufale chyběly dolary na jejich nákup.

Na ozdravení 16 západoevropských zemí bylo do roku 1951 použito přes 13 miliard dolarů. Velká část získaných prostředků směřovala k obnovení a modernizaci infrastruktury. Největší díl ukously Británie (téměř 3,2 miliardy), Francie (2,7 miliardy) a Itálie (1,5 miliardy).

Témata:  Československo II. světová válka historie komunismus

Související

Aktuálně se děje

9:02

Ukrajina může poprvé použít ATACMS a Storm Shadow na ruském území. Změní tak průběh války?

Spojené státy poprvé povolily Ukrajině použít rakety dlouhého doletu ATACMS k útoku na území Ruska. Tento krok znamená zásadní změnu americké politiky, která dosud zakazovala využití těchto zbraní mimo ukrajinské území, obzvláště na mezinárodně uznaném ruském území. Rozhodnutí Washingtonu bylo přijato navzdory obavám z eskalace války. Co vedlo ke změně postoje USA a jaké důsledky mohou tyto útoky mít? Na to odpověděl server BBC.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Kourtney Kardashian

Mason a Kourtney: Když syn přeroste matku nejen výškou

Mason Disick, nejstarší syn Kourtney Kardashian a Scotta Disicka, se stal středem pozornosti poté, co byl spatřen během rodinného nákupu v Los Angeles. Čtrnáctiletý teenager, který doslova přerostl svou matku, si svým stylem a držením těla získává srdce fanoušků. Mason, známý svou rezervovaností vůči médiím, zaujme nejen svou výškou, ale i módními volbami, které odrážejí jeho unikátní osobnost. Jeho odklon od života pod reflektory přitahuje pozornost o to více.