Winston Churchill byl zkušený politik a ostřílený státník, který se jen tak nenechal rozhodit. Jestli se však něčeho obával, byla to možnost, že by nacistické Německo získalo jadernou zbraň dříve než Spojenci. Tuto obavu s ním sdílel také tehdejší americký prezident Franklin D. Roosevelt a často spolu o řešení rozmlouvali. „Oba jsme cítili obrovské nebezpečí nicnedělání,“ napsal později Churchill.
„Strach z německého jaderného programu sjednotil Britské a Americké leadery jako nikdy nic předtím,“ tvrdí Damien Lewis, autor knihy Hunting Hitler's Nukes: The Secret Race to Stop the Nazi Bomb (Lov na Hitlerovy atomovky: Tajný závod o zastavení nacistické bomby). Hlavním indikátorem, že se něco děje, byla německá snaha obstarat si co největší zásoby tzv. těžké vody (D2O), látky, která pomáhá v jaderném reaktoru udržet štěpnou reakci. „Věděli jsme, co Němci dělají a nemohli jsme riskovat, že by nás v této sféře předběhli,“ uvědomoval si smrtící riziko Churchill.
S hrozbou se tehdy rozhodl bojovat dvěma způsoby – pomocí sabotáže nacistických zařízení (například právě skladiště těžké vody) a také spuštěním Operace Peppermint. To byl tajný plán, který měl mimo jiné připravit Británii na možnost, že by na Londýn byla shozena atomová či špinavá bomba. Měl zajistit ochranu a co nejvčasnější varovaní. Jeho uchování v tajnosti bylo klíčové – Churchill věděl, že kdyby se informace o jaderném programu Německa rozšířily, způsobily by paniku a masivní pokles už tak válkou zkoušené morálky.
Strach byl oprávněný
Strach spojenců měl své opodstatnění – vše začalo tím, když dokázal německý fyzik Otto Hahn v roce 1938 štěpit atom. Obavy poté podtrhnulo uvědomění, co Německo získalo obsazením Československa – významný uranový důl Jáchymov. Ihned po jeho obsazení začali přesouvat vytěžený uran na severovýchod Německa do města Oranienburg. Tam probíhalo jeho zpracování a masivní výroba čistého uranu, základní suroviny pro výrobu atomové bomby.
Spojenci si v té době spočítali, že na výrobu první funkční atomové bomby je potřeba 20 000 pracovníků, půl milionu wattů elektřiny a finance odpovídající zhruba 150 milionům dolarů. Pokud by Hitler využil veškeré zdroje, které v té době měl k dispozici, mohl na bombu dosáhnout. „Bylo by možné, aby letadlo neslo atomovou bombu, jejíž síla výbuchu by odpovídala 2 000 tun TNT,“ řekl tehdejší Churchillův vědecký poradce Frederick Lindemann. „Kdokoliv by měl takovou moc, mohl by diktovat zbytku světa své podmínky,“ dodal Lindemann.
Proč Hitler neuspěl?
Nacistické Německo mělo finance, vědce i kapacity pro výrobu atomové bomby, ale jak dnes už všichni víme, úspěšné nebylo. Jak je to možné? Hlavní důvody jsou hned dva.
Zaprvé – velké prostředky, které spojenci (především VB) vynaložili na sabotáž, nepřišly nazmar. Skutečně se podařilo zničit několik významných zařízení a podkopat tak nacistické snahy. Druhým důvodem, na který se často zapomíná, je německý raketový výzkum. Rakety V1 a V2 byly mnohem dál, než kdokoliv jiný ve světě na poli balistických střel v té době dokázal. Mnoho zdrojů, o kterých si spojenci mysleli, že jdou na výrobu atomové bomby, ve skutečnosti skončilo právě ve vývoji slavných německých raket.
Témata: Adolf Hitler, jaderné zbraně, nacisté, Winston Churchill, historie
Související
5. května 2022 19:14
3. května 2022 3:41
15. dubna 2022 6:46
29. srpna 2020 9:04
24. července 2020 0:17
19. června 2020 14:08
