reklama

Při epidemii zemřely desítky milionů lidí, ale jejich potomci žili déle a těšili se lepšímu zdraví než kdy předtím, uvedla nová studie. Černá smrt patřila mezi nejničivější epidemie v dějinách lidstva. Ti, kdo ji přežili, ale měli prospěch ze zvyšující se životní úrovně a lepší stravy.

Ke zlepšení zdraví došlo jen proto, že zemřel značný počet lidí; to je důkazem, jakou moc mají infekční nemoci při vytváření zdravotních vzorců u populace, uvedla výzkumnice Sharon DeWitteová z Jihokarolínské univerzity.

Černá smrt vyhubila v Evropě ve 14. století 30 až 50 procent obyvatel. Zasévala hrůzu všude, kde se u nemocných objevily typické boule a černé skvrny, aby pak během několika dní zemřeli.

Nejohroženější byli starší a nemocní lidé. Epidemie měla na společnost značný dopad, vesnice ohrožoval hlad, protože v nich nezbyl nikdo, kdo by zoral a osel pole, aby přinesla sklizeň.

Navzdory analýzám historických záznamů je ale zatím známo jen málo o celkovém zdravotním stavu a úmrtnosti populace před a po epidemii. Vzorky datující se několik stovek let po černé smrti naznačují, že šance na přežití a celkové zdraví se výrazně zlepšily do 16. století, kdy lidé žili mnohem déle než před vypuknutím epidemie.

Vybudování kanalizace v 18. století významnou mírou přispělo k ukončení poslední velké epidemie v naších zemích a k zamezení jejímu opětovnému návratu. Došlo totiž ke snížení výskytu krys v okolí lidských obydlí. I dnes je základem preventivních opatření důkladná deratizace a dezinfekce míst bydliště.

Bakterie, která epidemii černé smrti způsobila - Yersinia Pestis - se ale vyvíjela a mutovala, a i dnes ve světě stále zabíjí.

V současnosti se mor vyskytuje pouze v několika endemických oblastech, kde se zdržují jeho přírodní přenašeči- potkany a krysy. Jsou to hlavně oblasti stepí a lesů, přičemž se vyskytuje se jak v tropickém, tak i ve studeném pásmu. Lidská onemocnění jsou již dnes sporadická, nahlášeny byli případy ze severní Afriky, Indie, Mongolska, Jižní Sibiře, ale i Spojených států.