reklama

Výzkumníci z University of North Carolina analyzovali blogy nevyléčitelně nemocných pacientů a poslední slova vězňů v cele smrti. Nemluvili o osamělosti a starostech, ale naopak o „naplnění láskou, sociálních spojeních a smyslu všeho,“ říkají vědci.

Studie publikovaná v odborném časopise Psychological Science, na kterou se odkazuje deník The Independent, srovnává skutečná slova umírajících s podobnými komentáři dobrovolníků, kteří byli požádáni, aby si představili, že mají jen několik měsíců života.

Odborný asistent Kurt Gray a jeho kolegové použili algoritmy pro skenování obou skupin a jejich slov a spojovali je s pozitivními a negativními emocemi. Zjistili, že když se smrt přiblížila, měla slova používaná umírajícími stále více pozitivní emocionální tón, více se zajímali o významná témata, jako je rodina a náboženství. 

„Když si představíme naše emoce, jak se blíží smrt, myslíme hlavně na smutek a děs,“ vysvětluje doktor Gray. „Lidé jsou neuvěřitelně přizpůsobiví - a to jak fyzicky, tak psychicky – a prostě jdeme každodenním životem ať umíráme, nebo ne. V naší představivosti je umírání osamělé a nesmyslné, ale poslední příspěvky na blogu nevyléčitelně nemocných a poslední slova k odsouzených k trestu smrti jsou naplněna láskou, sociálním spojením a smyslem všeho.“

Vědci dodávají, že svůj výzkum prováděli na pacientech v terminálním stádiu rakoviny a amyotrofické laterální sklerózy (ALS), vězni pak pocházeli z cely trestu smrti v Texasu. Jejich výpovědi shromáždilo americké ministerstvo spravedlnosti.

2 komentáře (Poslední 14.11. 22:27) Napište svůj názor

reklama