reklama

Nedávno odtajněný soubor APO 696 z Národního archivu ve Washingtonu poskytuje podrobný přehled o tom, jak daleko se vědci Třetí říše dostali ve vývoji atomové bomby – tedy něčeho, co požadoval sám Hitler.

Zpráva byla sepsána celou řadou amerických a britských zpravodajských důstojníků a obsahuje také svědectví čtyř německých odborníků – dvou fyziků zaměřených na chemii, jednoho chemika a raketového odborníka. Z materiálů vyplývá, že Hitlerovi vědci selhali ve snaze dosáhnout průlomu v jaderných technologií - ale že zkouška funkční hlavice mohla být provedena už v roce 1944.

Jako důkaz zpráva přináší svědectví německého zkušebního pilota Hanse Zinssera – raketový expert říká, že během zkušebního letu poblíž Ludwigslustu v roce 1944 zpozoroval hřibový mrak.

„Začátkem října 1944 jsem letěl 12-15 kilometrů od jaderné testovací stanice poblíž Ludwigslustu (jižně od Lübecku),“ popisuje pilot. Pak prý viděl mrak ve tvaru hřibu, v jehož okolí docházelo k rušení radiové komunikace. Mrak se podle něj táhl asi v délce 9 kilometrů a měl "zvláštní zbarvení“. Pak následovala tlaková vlna.

Podle zprávy pak o hodinu později pilot v jiném letadle k Ludwigslustu zpozoroval stejný jev. Podle jiných archivních dokumentů, italský korespondent Luigi Romersa pozoroval stejný výbuch ze země.

Svědectví čtyř německých vědců v odtajněných americkým zprávě zmiňuje přísně tajné setkání, které se konalo v Berlíně v roce 1943, které se zúčastnil také ministr zbrojního a válečného průmyslu nacistického Německa a Hitlerův oblébenec Albert Speer. Diskuse bývá nazývá „jaderný summit."

Na závěr zpráva uvádí, že spojenci věří, že Němci zaostali při pokusech vyvolat jadernou řetězovou reakci potřebnou ke spuštění jaderného výbuchu - ale nikdo z nich nedokázal přijít s vysvětlením, co se stalo na obloze nad Ludwigslustem v roce 1944.