Po šálku espresa někdo hned usne, zatímco druhý je několik hodin čiperný. Je tomu tak proto, že citlivost na kofein je velmi individuální a každý reaguje jinak. Přesto některé signály není radno podceňovat, tělo vám jimi dává najevo, že by další přísun kofeinu nemuselo zvládnout.
Pracovní pohovor bývá velmi stresující záležitostí. Vaši potenciální nadřízení vám kladou nepříjemné zvídavé otázky na vaše soukromí, předchozí zaměstnání a vaše schopnosti. Občas se vám stane, že se setkáte s otázkou, která podle vás absolutně nedává smysl. To je ale velký omyl. Zaměstnavatel tím tajně testuje vaší reakce.
Jistě znáte ten pocit, kdy prožijete událost, o které se vám zdá, že jste ji nezažili poprvé. Déjà vu, jak se onen fenomén nazývá, je pro vědce dodnes záhadou, a nedokáží ho nejen vysvětlit, ale ani potvrdil.
Rijád - Vědci hlásí nález nejstaršího pozůstatku lidského druhu Homo sapiens, který byl objeven mimo africký kontinent. Zkamenělý prst přivedl odborníky k domněnce, že moderní člověk mohl opustit Afriku dříve, než se předpokládalo, napsala agentura Reuters.
Ačkoliv se minuta může zdát jako velmi krátká doba, během ní se na světě stane neuvěřitelné množství věcí. Server The Atlantic přinesl výběr tech nejpřekvapivějších a nejbizarnějších z nich. Dokazují, že naše planeta je sice mala, ale během jednoho otočení vteřinové ručičky se přihodí doopravdy mnoho.
Londýn – Mladí lidé nebyli nikdy více pesimističtí než dnes. To jsou alespoň výsledky studie vypracované pro nadaci prince Charlese Prince’s Trust. Ta bývá prováděna jednou za rok a od jejího prvního provedení v roce 2009 nebyly výsledky horší. Vedle celkových obav z budoucnosti, se mladí Britové obávají především o svoje zdraví, peníze a práci.
Světovým děním v posledních dnech hýbá útok na bývalého ruského agenta Sergeje Skripal a jeho dceru, kteří byli otráveni s největší pravděpodobnosti bojovou látkou vyvinutou v bývalém Sovětském Svazu pod jménem Novičok. I přesto, že nervové bojové látky byly vyvinuty již před 2. světovou válkou, o jejich účincích není stále široká veřejnost informována.
Česko má chřipkovou epidemii zdárně za sebou a počasí se ze zimního nečasu překlopilo na takřka letní teploty. Ty jsou vždy líhní pro klíšťata, z nichž má většina Čechů oprávněný strach. Přenášejí totiž nejen nebezpečné nemoci, ale i takové, o kterých tuší jen málokdo. Například alergie.
Smrt jednou čeká každého z nás. I přes řadu očividných nevýhod má jednu výhodu, a to tu, že poté se už nemusíme o nic starat. Práci tím ale přiděláme našim blízkým, kteří se musí vypořádat s pozůstalostí a pohřbem. Jakkoliv smutné se to může zdát, pořád jde o byznys, který musí někdo zaplatit. A rozhodně nejde o malé částky.
Způsob, jakým se lidé vyvinuli neodpovídá současnému modernímu světu, ve kterém žijeme. Důsledky toho jsou tragické a pociťujeme je na našem zdraví, varují vědci. Podle nich je totiž právě současný svět zodpovědný za nemoci, kterými trpíme.
Léky na omládnutí či dokonce na nesmrtelnost jsou zatím výsadou pouze spisovatelů a scénáristů. Přesto v zámoří bují praktika, která má za cíl prodloužit život. To, že zřejmě nefunguje, nikoho netrápí, boháči jsou i tak ochotni zaplatit za ni obrovské peníze.
„Ebenový pták ten v zjevu obřadném tak, v přísném hněvu,“ popisuje havrana Edgar Allan Poe v překladu Jaroslava Vrchlického. Tito černí ptáci jsou génii ptačího světa a mohou směle konkurovat i opicím, nejbližším příbuzným lidstva.
V zemích, kde se spí více hodin denně, jsou i vyšší příjmy. Naopak ten, kdo málo spí, je méně produktivní a také méně vydělává. Ukázal to alespoň jeden americký výzkum, který se zabýval zvyky různých populací. Například firmy jako je Google nebo Nike už nějaký čas sázejí právě na odpočaté zaměstnance.
Říká se, že alkohol zabíjí mozkové buňky, které se v průběhu života neobnovují. Studie provedené na zvířatech ale opravdu naznačují, že alkohol snižuje počet neuronů v hipokampu, což je paměťové centrum mozku, a také tu oslabuje mitochondrie. A protože mitochondrie se v rámci buněk podílejí na produkci energie, jejich oslabení může mozkové buňky zabít nebo poškodit.
Každý čtvrtý člověk na Západě umírá na kardiovaskulární onemocnění. I proto je důležité udržovat naše srdce v dobrém stavu. Je proto tragické, že většina lidí nezachytí první příznaky, že se blíží problémy. Stačí přitom sledovat několik maličkostí.
Plzeň, jedno z průmyslových center Čech, hrála v nacistickém válečném průmyslu důležitou roli a mnohokrát ji proto bombardovali američtí letci. Vzpomínky na Američany jsou přesto v Plzni plné pozitivních pocitů, byla to totiž právě americká armáda, která 6. května 1945 západočeskou metropoli osvobodila. Ve stejné době tanky s bílými hvězdami na pancířích osvobodily i další česká města. Na pomoc Praze ale kvůli demarkační čáře Američané pokračovat nemohli.
Těsně před koncem války, tedy před 70 lety, Němci vypálili osadu Ploština na Zlínsku. Většinu mužů zavraždili, zničili všechna stavení a Ploštinu prakticky vymazali z mapy. Důvodem bylo to, že místní obyvatelé pomáhali partyzánům.
Kdo by nechtěl žít o pár let déle. Bohužel, žádný dostupná léčba nedokáže prodloužit život stoprocentně a žádný přípravek na trhu nám nesmrtelnost nezajistí. Vědci ale zjistili, že v sýrech se nachází látka, která tuto schopnost zřejmě má. A nejen tam...
Je možné, aby svět kvůli aktuálním sporům opět zabředl do krvavého globálního konfliktu? A nebyli jsme před tímto scénářem varováni už před stovkami lety? Právě to jsou otázky, kteří si kladou ti, jež vykládají stará proroctví lékaře a věštce Michela de Nostredame, který je znám spíše pod jménem Nostradamus.
Lidstvo tvoří více odpadků, než o které je schopno se postarat. Kam však tyto odpadky mizí? Skládky, spalovny, vesmír… A také oceán. V Tichém oceánu už existuje Velká tichomořská odpadová skvrna. Nyní však přibyla nová, a Česká republika by se do ní vešla více než desetkrát.
Planeta Venuše je jednou z nejvíce nepřátelských planet obíhajících kolem Slunce – teplota na jejím povrchu je spalující. A to ani nemluvíme o její atmosféře. Průlomová nová studie přesto možná nalezla důkazy, že mraky Venuše by mohly udržet formy mimozemského života.
Řím - Dlouhodobé sezení je spojeno s větší náchylností k srdečním a cévním chorobám, k cukrovce, k rakovině tlustého střeva, ke slábnutí svalů a kostí, k bolestem páteře, ke křečovým žilám, a dokonce i ke zhoršení funkce mozku.
Není hlad jako hlad, upozorňujě fyzioterapeutka Susan Albersová na serveru foxnews.com. Některé dny sníte, co je na talíři, a cítíte se dostatečně sytí, zatímco v jiné dny je váš žaludek jako bezedná jáma. Jak je to možné? Podle Albersové je základní problém v tom, že zaměňujeme hlad za chuť (apetit). Navíc je prý třeba rozlišovat druhy hladu, což je důležité v případě, že bojujete například s nadváhou. Naučte se s námi dekódovat, co vám mozek říká a jaký hlad právě máte.
9. listopadu 2025 21:59
9. listopadu 2025 21:05
9. listopadu 2025 19:23
9. listopadu 2025 18:08
9. listopadu 2025 16:52
9. listopadu 2025 15:57
9. listopadu 2025 15:01
9. listopadu 2025 14:16
9. listopadu 2025 13:20
9. listopadu 2025 12:34
9. listopadu 2025 11:39
9. listopadu 2025 10:55
9. listopadu 2025 10:03
Nový předseda Poslanecké sněmovny Tomio Okamura (SPD) v týdnu jako jeden z prvních kroků ve funkci sundal ukrajinskou vlajku ze sněmovní budovy. Stal se terčem kritiky některých občanů i vybraných politiků. Babišův nejbližší spolupracovník Karel Havlíček (ANO) nicméně naznačil, že by ukrajinské vlajky mohly zmizet i z budov dalších státních institucí.
