Světu dochází trpělivost. Bude Turecko vyloučeno z NATO?

Za pučem stála CIA?

Podle prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana i dalších tureckých představitelů je hlavním strůjcem puče z 15. července Fetulláh Gülen, muslimský klerik, který od roku 1999 žije v dobrovolném exilu v Pensylvánii a jakékoliv zapojení do pokusu o převrat odmítá, připomíná New York Times. Dodává, že turecký provládní tisk, političtí představitelé a běžní občané napříč společností zároveň ukazují i na Washington, který též odmítá jakoukoliv účast.     

"Když generál Joseph Votel, přední americký velitel na Blízkém východě, minulý týden na bezpečnostní konferenci vyjádřil obavy z dopadů čistky tureckých důstojníků, včetně těch, kteří pracovali s Američany a kteří jsou nyní zavření, Erdogan ho nařkl, že se staví na stranu strůjců puče," pokračuje vlivný deník. Doplňuje, že i ve svém úterním projevu Erdogan trval na svém a sdělil, že zastáváním se pučistů Západ podporuje terorismus.    

Mezitím provládní deník Yeni Safak obvinil CIA, generála Johna Campbella, bývalého amerického velitel z Afghánistánu, a Henriho Barkeyho, který řídí blízkovýchodní sekci výzkumné organizace Wilson Center, že stáli za převratem, poukazuje úvodník.  

"Jaké jsou důkazy proti Barkeymu?" ptá se newyorský deník. Konstatuje, že v momentě, kdy puč vypukl, expert pobýval na ostrově nedaleko Istanbulu a vedl workshop pro akademiky. Turecký list však jednání nazval "tajnou schůzkou" a napsal, že Barkey měl několik telefonátů, což je skutečně podezřelá aktivita, píše ironicky New York Times. Dodává, že Yeni Safak přinesl též titulek obviňující Spojené státy z pokusu zabít během inkriminované noci Erdogana.    

Podle amerického serveru by však nedávalo žádný smysl, pokud by USA usilovaly o destabilizaci spojence z NATO, jehož spolupráce je klíčová nejen pro bezpečnost aliance, ale též pro boj s Islámským státem, především v momentě, kdy se většina regionu nachází v chaosu.  

Je pochopitelné, že Turci jsou rozohněni pokusem o puč, při kterém podle Erdogana zahynulo 237 lidí, připouští vlivný deník. Zároveň však kritizuje, že se pustili do zrádné a cynické hry, kdy Erdogan útočí na západní země, jelikož puč neodsoudily dostatečně tvrdě, ale ve skutečnosti mu zřejmě nejvíc vadí západní kritika způsobu, jakým krizi využil k odstranění zhruba 66 tisíc lidí z armády, ministerstev, škol a univerzit. "To je více, než by mohlo být možná ospravedlnitelné a takto radikální úklid změní charakter a kompetentnost uvedených institucí," varuje úvodník.  

Vznikne osa Turecko-Rusko?

Američtí představitelé z dobrých důvodů předpokládají, že Erdogan stupňuje svou kritiku, aby tlačil Washington k přijetí jeho požadavku na vydání Gülena, bývalého spojence současného prezidenta, s nímž se před několika lety rozešel, domnívá se New York Times. Poukazuje, že Turecko již americké vládě předalo dokumentaci, ale nevzneslo formální žádost o vydání, přičemž americká strana zatím neviděla jediný důkaz o Gülenově vině.   

"Turkům je potřeba připomenout, že Gülen má zákonné právo být ve Spojených státech a že ministerstvo spravedlnosti musí realizovat pečlivý proces, než rozhodne, zda může (Gülena) vydat," apeluje americký server. V té souvislosti připomíná, že Turecko je zemí, kde možnost spravedlivého procesu představuje stále nepravděpodobnější variantu a vězni jsou údajně vystaveni mučení.    

Skutečným úkolem Turecka tak podle newyorského deníku musí být prošetření, kdo puč skutečně zorganizoval a proč, což však vyžaduje ustoupit od konspiračních teorií a míst toho nezávisle shromažďovat fakta.

Washington očekává, že napětí okolo Gülena se ještě zhorší a může sblížit Turecko s Ruskem, uvádí New York Times. Doplňuje, že američtí představitelé zároveň tvrdí, že Turci dali osobní záruky, mimo jiné generálu Josephu Dunfordovi, předsedovi Sboru náčelníků štábů, během jeho pondělní návštěvy Ankary, že budou pokračovat v boji s IS a doposud se toho drží.  

"Z dlouhodobého hlediska mají Spojené státy a NATO v rukou mnohem závažnější problém," varuje úvodník. Tím podle něj je rozhodnutí, jak naložit s klíčovým spojencem, který se silně odklání od demokratických norem. Američtí představitelé tvrdí, že začali studovat různé možnosti, včetně toho, zda NATO může jednoho dne rozhodnout o jistých, zatím nespecifikovaných důsledcích za nedemokratické jednání, naznačuje vlivný server.  

I zmínka o možné akci NATO by zřejmě Erdogana rozzuřila, soudí New York Times. Závěrem deklaruje, že je těžké představit si, že by Turecko mohlo být důvěryhodným spojencem, pokud přijme principy a praktiky velmi vzdálené Západu, či způsob, jakým by země zajistila svůj další rozvoj a svou bezpečnost bez ukotvení v Severoatlantické alianci.     

Témata:  Turecko,  Recep Tayyip Erdogan,  NATO (Severoatlantická aliance)