Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Merkelová neuspěla. Německé deníky píší o jejím selhání

Německá kancléřka Angela Merkelová na návštěvě v Praze (25. srpna 2016)
Německá kancléřka Angela Merkelová na návštěvě v Praze (25. srpna 2016)
Foto: Mikuláš Křepelka / INCORP images

Berlín - Německá média se dnes věnují výsledkům cesty kancléřky Angely Merkelové do Prahy. Podle deníků se jí nepodařilo získat české politiky na svou stranu v migrační krizi.

"To, že by Východoevropané opustili svůj odmítavý postoj (k přijímání běženců), se nedalo očekávat. Německo (pro ně) sice je nejdůležitější obchodní partner, ale dokud se odpůrci společného řešení nebudou muset bát skutečně účinných sankcí, jako je odebrání hlasovacích práv (v EU) nebo podpůrných fondů, jen málo se toho změní," napsal list Schwäbische Zeitung.

"Zklamání pro Angelu Merkelovou: Při své návštěvě Prahy se kancléřce nepodařilo přimět Česko k tomu, aby podpořilo závazné kvóty pro rozdělování uprchlíků v EU," uvedl svůj článek o cestě Merkelové do Česka server Spiegel Online.

Ve stejném duchu informuje o návštěvě kancléřky i deník Die Welt. "Kancléřce Angele Merkelové se při návštěvě Prahy nepodařilo získat českou vládu pro svou uprchlickou politiku," napsal list.

Nejčtenější německý list Bild vyzdvihl z návštěvy Merkelové moment, kdy neznámý muž chtěl najet do kolony s kancléřkou, která mířila k úřadu vlády. List hovoří o "šokujícím momentu", připomíná ale i vyjádření české policie, že Merkelová nebyla v ohrožení.

Die Welt vypočítává, že odpůrci imigrace svolali celkem šest protestních shromáždění. Všímá si také toho, že demonstranti německy volali "Merkel muss weg" (Merkelová musí pryč). Deník Tagesspiegel svůj článek o cestě Merkelové do Prahy uvádí titulkem "Pískot pro kancléřku" .

Témata:  Angela Merkelová Německo Česká republika

Související

Aktuálně se děje

28. července 2026 21:01

Teplá sprcha, dlouhý rukáv a žádné větrání. Rady, jak zvládnout extrémní počasí, od lidí, kteří s ním bojují denně

Vlny veder se v posledních letech stávají běžnou součástí i v oblastech, kde byla dříve vysoká horka výjimkou. Zatímco pro obyvatele střední Evropy mohou teploty přesahující třicet či čtyřicet stupňů Celsia znamenat výrazný zásah do denního režimu, v mnoha částech světa představují celoroční realitu. Lidé žijící v horkých podnebích si za generace vyvinuli efektivní strategie a návyky, jak se s extrémními teplotami vyrovnat bez nutnosti spoléhat se výhradně na energeticky náročnou klimatizaci. Poznatky obyvatel zemí, kde jsou extrémní teploty prakticky na denním pořádku, shromáždil server The Guardian.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy