Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

V Meklenbursku fakticky vyhrála protiislámská AfD, ostatní strany ztratily

AfD (Alternativa pro Německo)
AfD (Alternativa pro Německo)
Foto: Alternative für Deutschland AfD

Berlín - Dnešní úspěch protiuprchlické a protiislámské Alternativy pro Německo (AfD) v Meklenbursku-Předním Pomořansku, kde strana bude mít asi 17 křesel v 71členném zemském sněmu, je letos již několikátým v řadě.

I když v dnešních volbách podle odhadů nejvíce hlasů získala sociální demokracie (SPD), skutečným vítězem je AfD, shodují se pozorovatelé. Všechny ostatní parlamentní strany ztratily, přičemž část hlasů jim odebrala právě AfD.

"Píšeme v Meklenbursku-Předním Pomořansku dějiny," nechal se dnes večer slyšet zemský lídr AfD Leif-Erik Holm. Krátce předtím se dozvěděl, že první odhady jeho straně přisuzují 21,5 procenta hlasů a tím pádem druhé místo před Křesťanskodemokratickou unií (CDU) kancléřky Angely Merkelové.

Právě této straně podle veřejnoprávní televize ARD Alternativa pro Německo odčerpala v Meklenbursku-Předním Pomořansku nejvíce voličů - 23.000. AfD obrala ale i další strany - sociální demokraty o 16.000, Levici o 18.000 a krajně pravicovou Národnědemokratickou stranu (NPD) dokonce o 19.000 voličů.

Alternativa pro Německo dokázala svou antiimigrační rétorikou a protestem proti tradičním stranám zároveň vyburcovat lidi, kteří normálně k volbám nechodí. Podle odhadu získala 61.000 takových voličů.

Získávat hlasy nespokojených voličů je pro Alternativu pro Německo, kterou ve volební kampani znovu podpořil bývalý český prezident Václav Klaus, o to jednodušší, že s ní žádná z dalších stran nechce vládnout. AfD tak často ani nemusí nabízet příliš konkrétní recepty řešení problémů v jednotlivých zemích.

Témata:  Alternativa pro Německo (AfD) Německo volby v Německu

Související

Aktuálně se děje

26. března 2026 14:40

Trumpova rozsáhlá manipulace. Prezident má vliv na ceny komodit či akcie

Americké administrativě prezidenta Donalda Trumpa sice možná íránská operace nevychází podle představ, zato se jí však zatím ukázkově daří zabránit tomu, aby z toho plynoucí skepse zachvátila světové trhy. Cena ropy Brent tak za celou dobu od zahájení úderu na Írán vykazuje průměrnou cenu kolem 97 dolarů za barel. Osciluje kolem psychologické úrovně 100 dolarů, avšak jen zřídkakdy míří výrazněji nad ní – a pokud ano, Trump či někdo jiný z jeho administrativy jí zase verbálně srazí níže.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy