Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Premiér Mirzijojev nahradil dočasně Karimova v čele Uzbekistánu

Islam Karimov
Islam Karimov
Foto: kremlin.ru

Taškent - Premiér Uzbekistánu Šavkat Mirzijojev dostal od parlamentu pověření, aby dočasně plnil roli hlavy státu. Agentura k tomu napsala, že jde o protiústavní krok.

Prezident Islam Karimov, který vládl středoasijské zemi od roku 1989, zemřel minulý týden bez jednoznačného následníka.

Středoasijská regionální agentura Fergana připomněla, že podle ústavy měl Karimova v roli úřadující hlavy státu nahradit předseda horní komory parlamentu Nigmatilla Juldašev. Rovněž podle ústavy by se do tří měsíců měly v Uzbekistánu konat prezidentské volby.

Organizací pohřbu Karimova byl pověřen Mirzijojev, což se vykládalo jako silný signál, že by se mohl stát příštím nejvyšším představitelem země.

Mirzijojev stojí v čele vlády od prosince 2003. Do funkce ho dosadil prezident Islam Karimov, který minulý týden zemřel. Zpočátku mu média nedávala velké šance, díky podpoře Karimova ale ve funkci premiéra vydržel téměř 13 let.

Mirzijojev se narodil se 30. prosince 1957 v uzbeckém Džizaku, většina jeho biografií ale současně udává, že jeho rodiče pocházeli z tádžické vesnice Jachtan. Vystudoval Taškentský institut zavlažování a meliorací (1981). Na téže škole poté řadu let působil jako výzkumný pracovník a získal vědeckou hodnost. Zastával i funkce v komunistické mládežnické organizaci (komsomolu) a v komunistické straně.

Podle tisku je blízkým přítelem manželky zesnulého prezidenta Karimova Taťjany a šéfa uzbecké tajné služby Rustama Inojatova, který je považován za jednoho z klíčových hráčů na domácí politické scéně.

Témata:  Uzbekistán Islam Karimov

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 13:49

Mezinárodní trestní soud vydal zatykače na Netanjahua a Gallanta

Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta kvůli údajným válečným zločinům. Soud, který sídlí v Nizozemsku, podle CNN uvedl, že má „rozumné důvody“ se domnívat, že Netanjahu nese trestní odpovědnost za válečné zločiny, mezi něž patří „použití hladovění jako metody války“, stejně jako za „zločiny proti lidskosti zahrnující vraždy, pronásledování a jiné nelidské činy“.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.