Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Hofer zamíří na návštěvu do Česka. Benešovy dekrety považuje za bezpráví

Norbert Hofer
Norbert Hofer
Foto: Facebook

Vídeň - Za "bezpráví" označil poválečné takzvané Benešovy dekrety rakouský prezidentský kandidát Norbert Hofer před svou pondělní návštěvou českého prezidenta Miloše Zemana.

Jádrem jeho rozhovorů v Praze budou ale otázky budoucnosti, zdůraznil v rozhovoru pro rakouský deník Kleine Zeitung, z nějž citovala agentura APA.

"Benešovy dekrety přirozeně představují bezpráví," řekl Hofer, "a v tom máme také zcela rozdílné názory".

Dekrety československého prezidenta Edvarda Beneše, na jejichž základě přišli sudetští Němci po druhé světové válce v Československu o občanství a majetek a následně byli podle mezinárodních dohod vysídleni, byly založeny na principu kolektivní viny, konstatovala rakouská agentura. Připomněla rovněž, že dekrety jsou nadále součástí českého právního řádu, i když pozbyly účinnosti.

Prezidentské dekrety hrály v předvolebním boji před Zemanovým zvolením prezidentem v roce 2013 velkou roli, napsala APA.

Témata:  Edvard Beneš Miloš Zeman Norbert Hofer

Související

Aktuálně se děje

22. února 2025 20:24

Na boj s extrémním počasím míří rekordní částka. Má zachránit desítky milionů lidí

Zelený klimatický fond (GCF) schválil rekordní grant ve výši 103,2 milionu dolarů na posílení systémů včasného varování v sedmi zemích, které jsou silně ohroženy klimatickými změnami. Projekt, který povede Rozvojový program OSN (UNDP), bude trvat pět let a přinese přímý prospěch více než 78 milionům lidí v Antigui a Barbudě, Kambodži, Čadu, Ekvádoru, Etiopii, Fidži a Somálsku.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

AfD (Alternativa pro Německo)

Volby v Německu: Scholzův pád se očekává, překvapením může být AfD

V Německu začaly klíčové volby do spolkového parlamentu. Ty mohou přinést zásadní změny nejen pro samotnou zemi, ale i pro Evropu jako celek. Očekává se, že současný kancléř Olaf Scholz bude nahrazen konzervativcem Friedrichem Merzem, jehož CDU/CSU se v průzkumech pohybuje kolem 30 procent. Hlavním otazníkem však zůstává, jak velkou podporu získá krajně pravicová Alternativa pro Německo (AfD), která si vydobyla druhé místo a osciluje okolo 20 procent.