Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Kyrgyzský prezident Atambajev už je doma z Ruska. Léčil se tam se srdcem

Rusko
Rusko
Foto: Pixabay

Biškek - Kyrgyzský prezident Almazbek Atambajev (60) se v Rusku léčil s blíže neupřesněnými srdečními problémy a dnes se vrátil zpět do vlasti.

Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na kyrgyzskou prezidentskou kancelář. Atambajev si minulý týden cestou na Valné shromáždění OSN v New Yorku v letadle stěžoval na bolest na prsou a během plánovaného mezipřistání v Turecku byl hospitalizován.

Později byl převezen do Ruska a na doporučení specialistů byl v Moskvě přijat do prezidentské nemocnice.

Proruský Atambajev se do čela Kyrgyzstánu postavil v roce 2011. Do té doby působil jako premiér a šéf kyrgyzských sociálních demokratů. Prezident slíbil, že po skončení volebního období v prosinci 2017 odstoupí.

Atambajev onemocněl nedlouho po veřejné rozepři, kterou měl se svými bývalými spojenci. Těm se totiž nelíbí jeho návrh ústavní reformy. Ústavní změny posílí pravomoci premiéra, což je funkce, kterou by mohl Atambajev zastávat, až přestane být prezidentem.

Témata:  Kyrgyzstán Rusko

Související

Aktuálně se děje

22. listopadu 2025 16:53

Kritizujete Harryho a Meghan? Experti prozradili, co tím skutečně způsobujete

Meghan Markle a princ Harry jen zřídkakdy uniknou nové vlně kritiky nebo kontroverzí. Podle zdrojů je ale tento neustálý tlak a chaos tím, co jejich manželství drží pohromadě a posiluje. Nejnovější vlna veřejného nesouhlasu zasáhla třiačtyřicetiletou Meghan minulý týden, kdy se rozhodla nevzít si vlčí mák na dvě významné akce, včetně narozeninové oslavy Kris Jenner.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Evropská měna EURO, ilustrační fotografie

Komentář

Slováci možná budou trpět. Pokud Evropská centrální banka podlehne tlaku

Sílí tlak politiků na Evropskou centrální banku, aby pomohla předluženým zemím eurozóny, jako je Itálie nebo Francie, zbavit se části nákladů jejich obřího dluhu. ECB jim přitom v určité míře pomáhá už nyní, za což výraznější ztrátou kupní síly svých úspor či mezd platí obyvatelstvo některých zemí eurozóny, jako je Estonsko, Lotyšsko, Slovensko, Rakousko či Chorvatsko. Tyto země totiž vykazují zhruba čtyřprocentní nebo i vyšší meziroční inflaci, když například Česko mělo dle stejných dat Eurostatu v říjnu meziroční inflaci jen 2,3procentní.