Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Mírová mise OSN terčem útoku: Jednotky nám v ničem nepomáhají, tvrdí rozzuřený dav

OSN
OSN
Foto: Pixabay

Bangui - Mírová mise OSN se dnes stala terčem útoků obyvatel Středoafrické republiky. Místní tvrdí, že jednotky OSN jim v ničem nepomáhají. Opakují se také útoky milic muslimského hnutí Séléka na civilní obyvatele.

Potyčka vypukla v metropoli Bangui. Dav protestujících, který čítal několik set lidí, se shromáždil u jednoho z centrálních kruhových objezdů. "Vidíme, že jejich přítomnost nám nic nepřináší. Bude lepší, když prostě odejdou," uvedl jeden z protestujících.

Mluvčí mise MINUSCA Herhe Verhoosel uvedl, že od rána nastalo několik situací, v nichž došlo na varovnou střelbu. V jednom případě napadli hlídku OSN ozbrojení muži.

Kritika působení příslušníků mise MINUSCA trvá v podstatě od jejího počátku v dubnu 2014. Veřejnost pobuřují zejména podezření, že vojáci se dopouštějí sexuálního zneužívání dívek a dětí.

Skupina nevládních organizací, které prosazují stažení vojáků OSN ze Středoafrické republiky, minulý týden zveřejnila petici, v níž vyzývá k nahrazení modrých přileb národními ozbrojenými složkami.

Témata:  Středoafrická republika OSN (Organizace spojených národů)

Související

Aktuálně se děje

11. srpna 2025 12:01

Americká ostuda. Trumpův muž asi špatně pochopil, co navrhuje Putin

Velký otazník vyvstává před páteční schůzkou amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským protějškem Vladimirem Putinem na Aljašce. Podle informací německého deníku Bild měl Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff během nedávné návštěvy Kremlu špatně pochopit návrh ruské strany. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy

komáři

Západonilská horečka v Itálii dál zabíjí. Od řady jiných nemocí se výrazně liší

Západonilská horečka, na níž jen letos v Itálii zemřelo deset lidí, se stává čím dál častějším tématem v Evropě. Původně jde o nemoc, která byla zjištěna v Ugandě v oblasti Západního Nilu, podle čehož dostala i svůj název. První zaznamenaný případ je z roku 1937, a to u pacientky, jejíž horečnatý stav byl diagnostikován jako západonilská encefalitida. Během doby se tento virus rozšířil do mnoha koutů světa, ale největší šíření zažívá právě v posledních letech, kdy se dostává i na území Evropy a Severní Ameriky. Specifické pro nemoc je, že většina lidí ji prodělá bez viditelných příznaků, proto o skutečném rozsahu nákazy dodnes panují mezi lékaři dohady.