Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Pouštěli do mě elektřinu, pak mi varlata vzali do kleští. Uprchlíci promluvili o tom, jak s nimi v Evropě zachází

Uprchlíci, ilustrační foto
Uprchlíci, ilustrační foto
Foto: UNHCR

Řím – Organizace na ochranu lidských práv Amnesty International (AI) vydala zprávu, ve které varuje, že italská policie velmi špatně zachází s uprchlíky. Mluví dokonce o bití a mučení s cílem donutit migranty odevzdat otisky prstů. Někteří migranti otevřeně promluvili o tom, co museli po příjezdu do země vytrpět.

Podle zprávy neziskové organizace Evropská unie tlačila na Itálii, aby přitvrdila v zaházení s uprchlíky a migranty, což vedlo k „nezákonnému vyhošťování a špatnému zacházení, které v některých případech může hraničit s mučením".

„Výsledkem je, že se traumatizovaní lidé, kteří přijedou do Itálie po trýznivých cestách, stanou obětí špatného hodnocení a v některých případech i otřesného zneužívání z rukou policie, stejně jako nezákonného vyhoštění," varuje AI.

Organizace podle agentury AFP shromáždila 24 zpráv o špatném zacházení s nově příchozími, v 16 případech se objevilo i násilí proti migrantům. V několika případech lidé také uvedli, že byli zraněni elektrickým proudem z omračujících obušků. Jedním z takto zraněných je šestnáctiletý chlapec ze Súdánu.

Elektrošoky a varlata v kleštích

„Pouštěli do mě elektřinu z hole, mnohokrát do levé nohy, pak do pravé nohy, hrudníku a břicha. Byl jsem příliš slabý, nemohl jsem odolat. V tu chvíli mi vzali obě ruce a dali je na stroj," popisuje mladík, jak mu byly odebrány otisky prstů.

Další šestnáctiletý mladík uvedl, že mu policie způsobila bolest na genitáliích. Jiný migrant (27) uvedl, že ho důstojníci bili a dali mu elektrické šoky, než ho svlékli. Pak na něj údajně vzali kleště. „Seděl jsem na hliníkové židli s otvorem na sedadle. Drželi mi ramena a nohy, chytili moje varlata do kleští, a pak dvakrát zatáhli," řekl.

Nevládní organizace uvedla, že zatímco drtivá většina odebírání otisků prstů probíhá bez incidentů, závěry této zprávy vyvolávají „vážné znepokojení". AI proto vyzvala k nezávislému přezkoumání situace.

AFP cituje pracovníky AI, kteří uvedli, že výpovědi migrantů jsou navzájem v souladu, a přestože je není možné ověřit každý detail každého příběhu, lze říci, že problém spočívá v tom, že italská policie používá nepřiměřenou sílu.

Migranti nedostávají potřebnou pomoc

Za účelem oddělení skutečných žadatelů o azyl od ekonomických migrantů, policie dává nově příchozím testy, aniž by jim byla poskytnuta psychologická podpora kvůli traumatům, které utrpěli během cesty, nebo poradenství v oblasti azylového řízení, varuje také organizace.

A protože se Evropa pokouší co nejvíce uzavřít své hranice, Itálie se snaží co největší počet migrantů poslat zpět do domovských zemí, zatímco Brusel a sjednává dohody o zpětném přebírání osob „se zeměmi, které spáchaly otřesná zvěrstva," varuje AI.

Smlouvy o navracení migrantů jsou problematické

Jedno takové „Memorandum o porozumění" bylo podepsáno v srpnu se Súdánem. To za určitých okolností umožňuje provádět proces identifikace v Súdánu až poté, co jsou lidé vyhoštěni. I v případě, že identifikace probíhá v Itálii, je velmi povrchní. Súdánské orgány prý v tomto procesu postupují ještě hůře, a tak je možné, že osoba bude reálně ve své zemi po návratu čelit nebezpečí a vážnému porušování lidských práv.

Amnesty poukazuje na případ 40 Súdánců, kteří byli posazeni do letadla do Chartúmu dne 24. srpna. Jeden muž (23) z Dárfúru, který cestoval v tomto letu, byl při příjezdu bezpečnostními silami zbit.

Témata:  Itálie uprchlíci AI (Amnesty International)

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 13:09

Další hvězda v nemocnici. Tereza Ramba posílá fanouškům dobrou zprávu

Na seznam hvězd českého šoubyznysu, které v poslední době skončily v péči lékařů, přibyla Tereza Ramba. Fanouškům sice neozřejmila, co přesně jí je, vážné zdravotní problémy ale přiznala. Podle svých slov je naštěstí z nejhoršího venku.

Zdroj: Jiří Hrubý

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.