reklama

Bývalý analytik CIA John Nixon zpochybňuje užitečnost zásahu proti Husajnovu diktátorskému režimu. Podle něj Husajn nechtěl vyhodit svět do povětří, ani mu nijak bolestivě ublížit. Nixon nepopírá, že irácký vůdce byl diktátor, nebyl ale údajně takový, jak ho popisovala americká administrativa.

"Stálo to za to, odstavit Saddáma od moci? Mohu mluvit jen za sebe, když odpovím, že ne. V roce 2003 Saddáma ze všeho nejvíc zajímalo psaní románu. Už neřídil vládu a zdálo se, že o tom, co se děje v jeho vlastní krajně, věděl stejně málo jako Britové či Američané," píše ve své knize Nixon.

Nixon během výslechu probíral s Husajnem i otázku zbraní hromadného ničení, irácký vůdce ale tvrdil, že se jejich ještě před válkou zbavil. "Saddám položil filozofickou otázku. Jak je možné, že Spojené státy pochopily otázku zbraní hromadného ničení tak špatně? Řekl mi, že chyběl duch porozumění. A z toho viní i sám sebe," píše analytik.

Nixon také tvrdí, že za vzestupem Islámského státu stojí právě poprava Husajna. Po ní se totiž američtí vojáci z Iráku stáhli a od té doby se země začala propadat do spirály chaosu, který symbolizuje právě nástup islamistů.

Husajn agentovi CIA při výslechu prozradil, že Američané v Iráku neuspějí. "Zjistíte, že vládnout v Iráku není tak snadné. Neuspějete, protože neznáte jazyk, historii a nerozumíte arabské duši," citoval Nixon Husajnova slova.

Husajnův režim padl v roce 2003, 13. prosince toho roku byl někdejší diktátor zajat. Před soudem se zodpovídal za zločiny genocidy, vraždy a týrání civilistů. O tři roky později byl popraven oběšením. Dne 31. prosince 2006 byl pohřben v rodném Tikrítu.

reklama