reklama

Podle článku Davida Kramera pro noviny Politico je velmi pravděpodobné, že se Kreml pokusí ovlivnit nadcházející francouzské a německé volby. K tomuto účelu by měla být využita především ruská zpravodajská televizní stanice RT a zpravodajský server Sputnik. Sílu médií si Moskva v Německu vyzkoušela před rokem, kdy se do nejsledovanější ruská televizní stanice Pervyj kanal dostala zpráva o znásilnění 13 leté dívky z berlínské německoruské rodiny skupinou imigrantů. Tato zpráva se nakonec ukázala být jako lživá, ale svůj účel přinejmenším částečně splnila. Stovky lidí se totiž vydaly protestovat do ulic proti přistěhovalcům, což neuniklo pozornosti médií. Jejich prostřednictvím došlo k vytvoření atmosféry strachu z imigrantů a etnického napětí. Není proto divu, že se RT rozhodla rozšířit před volbami ve Francii své francouzskojazyčné zpravodajství a nabídnout tak divákům svou interpretaci rozličných událostí.

Kramer se domnívá, že při listopadových prezidentských volbách v USA došlo k bezprecedentnímu útoku na politický a volební systém demokratického státu. Ruské tajné služby se se svolením prezidenta Vladimira Putina snažily do voleb vměšovat, pokusily se zvrátit jejich výsledek ve prospěch Donalda Trumpa a nabouraly se do počítačových systémů Demokratické strany. Prezident USA Barack Obama se následně rozhodl vyhostit 35 příslušníků ruské diplomatické mise, kteří byli za tyto aktivity údajně zodpovědní.

Jak informovala ruská televizní stanice Dožď, Kreml považuje tyto kroky USA za nezákonné. „Kategoricky nesouhlasíme s takovými nepodloženými obviněními na adresu Ruska," sdělil korespondentu stanice tiskový mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov. „Představují projev nepředvídatelné a možná dokonce agresivní zahraniční politiky."

Německý týdeník die Zeit přináší další pohled na tuto problematiku. Dieter Sarreither, ředitel Spolkového statistického úřadu, podle týdeníku nepochybuje o zabezpečení státních výpočetních systémů pro nadcházející volby. V porovnání s rokem 2013 došlo k renovaci síťové infrastruktury a ta teď odpovídá nejnovějším bezpečnostním standardům. Riziko spočívá spíše ve lživém zpravodajství, jímž dochází k manipulaci voličů. Sarreither vyzývá média a občany k ostražitosti a k obzvlášť citlivému reagování na zprávy z médií. Lidé mají vědět, že existují pokusy o jejich zmanipulování a že se musí pokusit rozlišovat klamné a skutečné informace.

USA a Evropa potřebují plán společného postupu proti ruské agresi, jak tvrdí Kramer. Prvním nástrojem, který by mohl proti ruské manipulativní strategii pomoci, je využití možnosti vyhostit zaměstnance RT a Sputniku. Tito lidé nejsou skuteční novináři a nezabývají se skutečnou žurnalistikou, nýbrž smazáváním rozdílů mezi fikcí a realitou a zneužívají otevřenosti západních společností. Druhým by mohlo být přijetí obdoby zákona Magnitského, jež stanovuje sankce a určitá omezení proti ruským občanům, kteří se dopustili porušování lidských práv. Dosud jen Estonsko, jako jediný stát z celé EU, takový zákon již schválilo.

Úsměvně může působit i nápad na smazání několika nul z bankovních účtů prominentů ruského režimu. Ti by si následně nedovolili veřejně protestovat proti tomuto postupu, protože by měli potíže vysvětlit, jak se k tak závratným částkám na bankovních kontech ze svých pozic vlastně dostali.

Volby v roce 2017 v zemích EU se stanou novou zkušeností pro všechny zúčastněné. Klíčovou roli sehrají bezesporu voliči a jejich hlasy, jenž by měly připadnout těm nejschopnějším kandidátům. Důležitou úlohu budou mít i média, která by měla poskytovat objektivní a ověřené informace. Nakonec tu jsou i politické strany a jejich představitelé, jimž by mělo jít o blaho svého národa. Pokud ovšem hlasy voličů opakovaně nedostávají nejschopnější kandidáti, média lživě informují o aktuálním dění a politikům jde dlouhodobě jen o vlastní prospěch, pak se otevírá prostor pro manipulaci. Pokud ovšem není již hluboce zakořeněnou součástí systému.

reklama