reklama

Zákon bude Dolní sněmovna projednávat i ve středu, pak se jím budou do 8. února zabývat příslušné výbory.

Skutečnost, že parlament má mít na projednání zákona celkem jen pět dnů, dnes kritizovali opoziční poslanci. Označovali to za "ostudu" a "pohrdání parlamentem".

Stínový ministr pro brexit Keir Starmer dnes uvedl, že jeho Labouristická strana bude mimo jiné usilovat o schválení dodatku k zákonu, který stanoví, že vláda premiérky Theresy Mayové musí poslancům podávat pravidelné zprávy o rozhovorech s Bruselem v intervalu "ne delším než dva měsíce".

Podle Mayové, pokud má Británie prospívat také po brexitu, musí vláda vytvořit prostředí, ve kterém vzniknou po celé Británii dobře placená místa. Vláda tak přijme nový přístup, kdy bude hrát aktivní roli při podpoře podnikání.

Nová strategie má deset hlavních pilířů. Mimo jiné zahrnuje investice do výzkumu, vývoje a inovací, rozvoj dovedností, vylepšení infrastruktury, podporu obchodu a investic, podporu začínajících podnikatelů a pomoc při dalším růstu podnikání.

Mayová požádala podnikatele, aby spolupracovali při řešení problémů specifických pro dané odvětví. Upozornila na příklady úspěšné spolupráce, která pomohla přilákat zahraniční investice od firem jako automobilka Nissan či umožnila firmám z leteckého průmyslu, jako BAE Systems, získat konkurenční výhody. Výměnou slíbila sektoru výhody, které vyřeší regulační bariéry či podívat se na to, jak by bylo možné využít obchodní a investiční dohody ke zvýšení vývozu.

Plán také počítá s rovnoměrnějším rozdělením bohatství po desetiletí průmyslového úpadku v části Británie. Zaměřuje se na zvýšení produktivity, ve které Británie zaostává za evropskými konkurenty jako Německo a Francie. Upozorňuje na úspěch cílených vládních intervencích v zemích jako USA a Jižní Korea.

Mayová minulý týden uvedla, že Británie se stáhne z jednotného trhu a místo toho bude usilovat o dohodu o volném obchodu s EU. Tuto cestu kritici označují za tzv. tvrdý brexit, který by mohl podkopat průmyslovou strategii.

reklama