Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Berlín navrhuje Praze sdílené využívání vojenských letadel

Prezident jmenoval do funkce ministra obrany Vlastimila Picka, 19. března 2013
Prezident jmenoval do funkce ministra obrany Vlastimila Picka, 19. března 2013
Foto: Vláda.cz

Berlín - List Süddeutsche Zeitung napsal, že Německo jedná s několika státy o společném využívání většího počtu z 13 vojenských dopravních letadel Airbus A400M, která chtěl původně Berlín prodat. Ve hře je i Česká republika.

Německo původně plánovalo koupit 60 těchto letadel, později se jejich počet snížil na 53. V roce 2011 spolkový parlament rozhodl o tom, že armáda v rámci úspor prodá 13 koupených strojů do ciziny.

Armádní analýza ale podle německého listu ukázala, že potřeby bundeswehru jsou vyšší. Evropský nadnárodní program výroby letounů Airbus A400M zaostává za plánem. Německý podíl na financování projektu se z odhadovaných 8,1 miliardy eur zvýšil na 9,6 miliardy (260 miliard korun), napsal Süddeutsche Zeitung.

Podle nového plánu by stroje měly základnu v Německu a bundeswehr by zajišťoval jejich údržbu, výcvik pilotů a provoz. Spolupracující státy, mezi nimiž německý deník kromě Česka jmenuje Švýcarsko, by měly právo letadla podle vlastních potřeb využít. Kolik by podobný scénář stál, není podle listu jasné. Finanční kalkulace bude záviset na počtu států, které by se do projektu zapojily.

Česká armáda nyní k přepravě lidí a nákladu používá zejména dva airbusy A319CJ, čtyři stroje C-295M CASA a jeden CL-601 Challenger. K dispozici má i letouny L-410 a Jak-40. Dlouhodobě mluví o potřebě dalších strojů.

"O německém záměru víme. Předpokládáme, že v nejbližších týdnech až měsících od německé strany obdržíme konkrétní návrh případné spolupráce, který následně projde interní debatou v rámci resortu," sdělil ČTK mluvčí ministerstva obrany Petr Medek.

Témata:  Airbus A400M Německo Armáda České Republiky Ministerstvo obrany České republiky

Související

Aktuálně se děje

11. srpna 2025 21:56

Západonilská horečka v Itálii dál zabíjí. Od řady jiných nemocí se výrazně liší

Západonilská horečka, na níž jen letos v Itálii zemřelo deset lidí, se stává čím dál častějším tématem v Evropě. Původně jde o nemoc, která byla zjištěna v Ugandě v oblasti Západního Nilu, podle čehož dostala i svůj název. První zaznamenaný případ je z roku 1937, a to u pacientky, jejíž horečnatý stav byl diagnostikován jako západonilská encefalitida. Během doby se tento virus rozšířil do mnoha koutů světa, ale největší šíření zažívá právě v posledních letech, kdy se dostává i na území Evropy a Severní Ameriky. Specifické pro nemoc je, že většina lidí ji prodělá bez viditelných příznaků, proto o skutečném rozsahu nákazy dodnes panují mezi lékaři dohady.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

komáři

Západonilská horečka v Itálii dál zabíjí. Od řady jiných nemocí se výrazně liší

Západonilská horečka, na níž jen letos v Itálii zemřelo deset lidí, se stává čím dál častějším tématem v Evropě. Původně jde o nemoc, která byla zjištěna v Ugandě v oblasti Západního Nilu, podle čehož dostala i svůj název. První zaznamenaný případ je z roku 1937, a to u pacientky, jejíž horečnatý stav byl diagnostikován jako západonilská encefalitida. Během doby se tento virus rozšířil do mnoha koutů světa, ale největší šíření zažívá právě v posledních letech, kdy se dostává i na území Evropy a Severní Ameriky. Specifické pro nemoc je, že většina lidí ji prodělá bez viditelných příznaků, proto o skutečném rozsahu nákazy dodnes panují mezi lékaři dohady.