Nechá Washington NATO na holičkách? Vždyť aliance už je mrtvá. Z USA přichází velmi tvrdá slova

Michael Desch, americký profesor politických věd a ředitel Notre Dame International Security Center, se domnívá, že Severoatlantická aliance přežila svůj původní účel, kterým bylo porazit Sovětský svaz, a proto by měla být uložena k odpočinku. „Je to jen mrtvé tělo mezinárodní instituce, ze které se stává zombie. Je mrtvé! Ale stále existuje a honí živé.“ tvrdil Desch v diskuzi u kulatého stolu. Vedlejší faktory členství USA v NATO jsou pak podle něj vysoké prostředky, které Spojené státy za alianci utrácí, a „morální hazard“, když udržují stálou přítomnost k evropských zemích, které již nesdílí americké zájmy.

Zatímco Desch silně zastává názor, že by mělo dojít k ukončení spojenectví, jiní akademici stále vidí v bezpečnostní alianci jakousi přidanou hodnotou - ačkoli ne v její současné podobě. Spisovatel a historik Andrew Bacevich poznamenává, že NATO „by mělo dělat to, kvůli čemu bylo založeno, tedy zajistit bezpečnost Evropy“. V současné době je to podle něj jiné, než to bylo v roce 1949, protože dnes jsou Evropané plně schopni převzít odpovědnost za svou vlastní bezpečnost. „Koneckonců Spojené státy utratí více než 3,5 procenta svého HDP na obranu, zatímco evropské země NATO v průměru jen 1,18 procenta HDP,“ připomněl. Bacevich věří, že Spojené státy by mohly předvídatelným způsobem opustit NATO, měly by ale dát svým evropským partnerům zhruba deset let, aby se postarali o celé spojenectví.

Richard Betts z Columbia University vidí užitečnost NATO ještě v jiném směru. „NATO může být užitečné, aniž by bylo aktivistické," tvrdí. „Problém s NATO byl předpoklad, že by mělo něco dělat i po skončení studené války, spíše než aby zůstalo u ledu, a v určitém okamžiku v budoucnosti by v případě potřeby bylo zase aktivováno." S tím souhlasí i John Mearsheimer z University of Chicago, který mluví o perspektivě „růst, nebo zemřít". Ve skutečnosti podle něj expanze NATO alianci ubližuje tím, že si znepřátelí Rusko. „Je to vlastně velmi podivné," dodal Eugene Gholz z University of Texas at Austin. Zákonodárci, „kteří v některých případech říkají, že nevěří v odstrašování... opravdu zásadně věří, že by NATO mělo odradit veškeré špatné chování Ruska."

Stephen Walt z Harvardské univerzity nabídl konkrétní politický recept, který by mohl vést k lepšímu uspořádání NATO a k důraznější evropské roli v něm. Navrhuje jmenování evropského vrchního velitele spojeneckých sil (tedy pozice, kterou tradičně zastávají Američané) a odstranění amerických vojáků z Evropy. Walt konstatuje, že Spojené státy by měly být stále odhodlány bránit Evropu před útokem - ale s větší mírou provozní flexibility. Tento druh aliance by podle něj vytvořil „zásadně odlišné uspořádání, než které máme teď, kdy je NATO v podstatě sada amerických bezpečnostních záruk pro spoustu bohatých zemích, a něco, co jsme používali k legitimizaci různých našich zásahů v jiných částech světa,“ říká americký akademik.

„Cíl NATO se radikálně změnil na konci studené války, tak by nemělo být žádným překvapením, že se odborníci v příslušných oblastech neshodli na jeho další užitečnosti. Koneckonců, debaty o užitečnosti NATO nejsou ničím novým,“ připomíná server National Interest. V roce 1951 Dwight D. Eisenhower jako vrchní velitel spojeneckých sil NATO poznamenal: „Pokud se v příštích deseti letech všichni američtí vojáci umístění v Evropě pro účely národní obrany nevrátí do Spojených států, pak celý tento projekt [NATO] selže.“

V diskusi u kulatého stolu Christopher Preble z Cato institutu zopakoval Eisenhowerovy obavy a poznamenal: „My jsme opravdu nechtěli, aby Evropané v pozdních 40. letech a raných 50. letech vydávali spoustu peněz na armádu. Nyní je dohoda taková, že jsme se dohodli na jejich obraně a oni souhlasí, že nás to nechají dělat. Ale tohle pro nás nevypadá jako velmi dobrý obchod.“

Témata:  NATO (Severoatlantická aliance),  USA,  Rusko