Migranti, bojte se. Na hranici s Bulharskem číhá ozbrojená domobrana a s nikým se nemazlí

Skupina si říká Bulharské národní hnutí Shipka, zkráceně BNO Shipka. „Postavy v maskáčích a s lyžařskými maskami se shromáždili u rybářského domku, mnozí z nich jsou vyzbrojeni dlouhými noži, bajonety a sekerami. Je jich 35 a jsou mezi nimi muži i ženy,“ popisují novináři v reportáži pro NBC. V erbu mají vrčící vlčí hlavu orámovanou textem v azbuce. Skupina má údajně až 50 tisíc členů, novináři však uvádí, že toto číslo nelze ověřit.

Skupinu vede Vladimir Rusev, který o sobě říká, že je bývalý plukovník, který po boku Rusů v Čečensku bojoval jako dobrovolník. Rusev podporuje a obdivuje amerického prezidenta Donalda Trumpa. „CIA se snaží Trumpa podkopat,“ myslí si osmapadesátiletý Rusev. „Chtějí ho zničit, my mu nabízíme podporu.“

Díky postoji k migraci a kritice islámu má Trump v oblasti hodně podporovatelů. „Většina členů BNO Shipka jsou přátelští, ochotní a otevření. Webové stránky organizace ale vysílají jinou zprávu: obsahují videa plná střelných zbraní a vojenského výcviku, a prohlášení, že Evropa se musí bránit proti islámu,“ píše NBC.

„Nejsem nacionalista nebo něco podobného. Jsem jen vlastenec," vysvětluje Nikolaj Ivanov (34), který byl jedním ze zakládajících členů skupiny v roce 2014. „Mnoho z těchto přistěhovalci nejsou jen kluci, kteří se snaží utéci před válkou. Jsou ve věku od 17 do 35 let, se silnými postavami a výcvikem," dodal Ivanov. „Není problém, že jsou muslimové. Problém je v tom, že je to jiná civilizace. Nemyslí jako my, mají zcela odlišný názor na život, na všechno."

Skupinu sice kritizují ochránci lidských práv, přesto podle novinářů není obtížné najít v Bulharsku lidi, kteří s Ivanovem a jeho pohledem na věc souhlasí. Skupinu dokonce loni v dubnu za zadržování migrantů pochválil šéf bulharské diplomacie.

Po vypuknutí migrační krize se Bulharsko stalo jednou z hlavních pozemských cest, kterou běženci využívali. Podle Eurostatu požádalo o azyl v Bulharsku v roce 2015 20,165 lidí. Je to jen zlomek z asi 1,2 milionu lidí, kteří ten rok požádali o azyl v EU, více než tři čtvrtiny z nich byli z většinově muslimských zemí. I když se v Bulharsku usadila jen hrstka migrantů, rezonují v zemi, která byla po staletí pod nadvládou osmanských Turků, obavy z nově příchozích.

Ivanov je přesvědčen, že migrační krize je součástí plánu, díky kterému mohou radikálové z Islámského státu vklouznout do země a útočit. Pak by sousední Turecko mohlo nasadit do Bulharska vojska pod záštitou NATO a tím získat část ztracené Osmanské říše. Konspirační teorie, jako je tato, se mezi členy BNO Shipka objevují ve velkém množství. Velká část skupiny hovoří rusky, jejich afinita k Moskvě je snad pochopitelná v kontextu bulharské historie. Ruské síly totiž pomohly porazil osmanské Turky v roce 1877.

Bulharská ekonomika je slabá a fakt, že země nepatří do schengenského prostoru, znamená, že většina migrantů se snaží dostat do Řecka, které vidí jako bránu do více prosperujících zemí dále na západ. „Takže uprchlická situace zde není tak vážná," vysvětluje Krassimir Kanev, zakladatel Bulharského helsinského výboru. „Bulharsko je tranzitní zemí, uprchlíci se chtějí přestěhovat do jiných zemí EU."

Bulharsko „registrovalo v roce 2015 31,281 nových přírůstků, což představuje 89,3 procenta všech příchodů po pevnině do EU za stejné období," vysvětluje Radoslav Stamenkov, vedoucí bulharské kanceláře Mezinárodní organizace pro migraci. Migrační šok, která začal v roce 2013, vytvořil sociální napětí „v zemi, která měla velmi omezené zkušenosti přijímání přistěhovalců," napsal Stamenkov ve zprávě.

Kanev vidí BNO Shipka a podobné skupiny přinejlepším jako xenofobní nacionalisty, nebo v nejhorším případě násilné a rasisticky motivované extremisty. V říjnu 2015 byl afghánský přistěhovalec zastřelen, když se pokoušel přejít do Bulharska. V listopadu vedly protesty místních obyvatel kvůli zvěsti o nakažlivém onemocnění k dočasnému uzavření největšího uprchlického tábora v zemi a ke vzpourám. Kanev poukazuje, že proti řadě podobných skupin je vedeno trestní řízení. Skupiny totiž migranty svazují, někdy je i bijí a ponižují, než je donutí vrátit se přes hranice zpět.

BNO Shipka drží hlídku třeba v pohoří Strandža, kde migranti překračují turecko-bulharskou hranici. Teď v zimě je ale v oblasti klid, protože tu leží velké množství sněhu. Skupinu „hlídačů“ přímo před novináři kontrolují i policisté. Zdá se prý, že neprojevují ani tak obavy jako zmatení. Úřad si totiž nejsou jisté, jak s členy těchto hlídek nakládat – obzvláště s těmi, kteří jsou díky médiím známí. Nikdo je tak sice nezadržel, policie se na místo však pravidelně vrací.

Na otázku, zda se bojí, že Bulharsko ztrácí svou identitu, zakládající člen Ivanov přikývne. „Pokud něco neuděláme hned. Není to jen Bulharsko, ale celá Evropa."

Témata:  Bulharsko,  uprchlíci,  EU