reklama

Novináři stanice Al-Jazeera se vydali mezi muslimy do Amsterodamu, Utrechtu a Haagu. Muslimové tvoří asi pět procent nizozemské populace – nejčastěji pochází z Turecka nebo Maroka. Nedávná vládní zpráva ukazuje, že 40 procent z nich se již cítí v zemi jako doma. Novináři se ale v reálném životě setkali i s opačnými názory. „I když jsem se zde narodila, necítím se tu jako doma," přiznává 35letá Fatma Kaya, jejíž prarodiče se přistěhovali do Nizozemska z Turecka.

„Každý den, od rána do večera, je řeč jen o muslimech," říká Kaya, která poukazuje na politický diskurz a mediální pokrytí voleb. A tím souhlasí i v Nizozemí narozená barmanka Toria El Gharbouni (38), který prý má neustále pocit, že je pod dohledem. „Teď se dívám na starší Holanďany a říkám si: sledují mě? Tato pozornost mě tlačí do kouta. Podívejte, ona je Maročanka, je muslimka!“ popisuje svoje pocity žena.

Tofik Dibi (36) bývalý poslanec zelených, který se také narodil v Nizozemí, říká, že o sobě přestal mluvit jako o holandském Maročanovi kvůli způsobu, jakým je tato identita teď chápána. „V určitém okamžiku jsem prostě řekl, že jsem Maročan. Je to jako vyhlášení nezávislosti. Zažil jsem, že bez ohledu na to, jak moc se pokusím integrovat, vždy na mě budete pohlížet jako na Maročana,“ vysvětluje politik.

Dibi také vysvětluje, že nemá rád rozlišování mezi islamofobií a rasismem. „Funguje to naprosto stejným způsobem. Je to vždy váš pohled, který je dominantní,“ myslí si. „Myslím, že hodně holandských lidí má pocit, jako by po sobě nic nezanechali, zatímco lidé, kteří nevypadají jako oni, je překonávají," říká o chudších bílých voličích, kteří vyjádřili hněv, že potomci imigrantů postupují na společenském žebříčku.

Tyto pocity podle Al-Jazeery prožívají nejen příslušníci etnických menšin, ale i někteří konvertité k islámu. „Jsem stále Holanďan, samozřejmě. Miluji svou zemi, ale zároveň jsou pro mne hranice méně důležité," říká Arnoud van Doorn (50), bývalý předseda místní pobočky Strany pro svobodu v Haagu, který konvertoval k islámu v roce 2011. „Také jsem si myslel, že islám je hrozbou. Byl jsem ovlivněn médii a vším tím kolem. Myslel jsem, že je dobrá věc připojit se k boji za naše hodnoty," vysvětluje Van Doorn. Pak prý ale začal měnit názor.

Ptal se prý sám sebe, že když ve světě existuje více než 1,5 miliony muslimů, „jak se můžou všichni mýlit?" Zkoumat náboženství a mluvit s muslimy, což ho nakonec přivedlo k myšlence konvertovat. Přiznává ale, že teď se ve své zemi cítí méně vítán.

Konvertitka Liesbeth Hofmanová (34) říká, že o sobě nikdy neuvažovala jako o Holanďance. Vyrůstala mezi cizinci žijícími v Haagu. „Jsem jen součástí světa," říká. Nosí hidžáb a cítí, že se na ni lidé dívají jinak. „Stále se cítím stejně, ale mám pocit, že lidé se na mě nedívají stejně, jako bych ani nebyla Holanďanka. Někteří mi říkají, že jsem zrádkyně," říká a dodává, že na ni čas od času na ulici někdo pokřikuje.

Mustafa Emili (26) je student veřejné správy tureckého původu je prý zklamán především z politické rétoriky. „Jaký druh rétoriky to je? Proměnné, které nejsou důležité, když jste ateista nebo humanista, se pletou do hry, když jste muslim," vysvětluje.

Mustafa, člen křesťanských demokratů, je prý také zklamán tím, že se jeho strana stala součástí tohoto trendu. I proto ji prý vůbec poprvé nebude volit. „Říká se, že multikulturalismus selhal. To provedli nějaký experiment?“ nechápe Mustafa.

Mnozí z muslimů mají obavy o budoucnost. „Dělá mi obavy, když cítím, že jsem obklopen lidmi, kteří jsou schopni hlasovat pro někoho, kdo by mi v jediném okamžiku vzal má práva," říká Dibi. S tím souhlasí i Hofman. „Neměli bychom se bát Wilderse - měli bychom mít strach z jeho voličů. Jeho následovníci mu věří.“ varuje.

Rasit Bal, předseda Kontaktního orgánu muslimů, který zajišťuje spojení mezi nizozemskou vládou a muslimskými organizacemi, je nejvíce znepokojen vyhlídkou útoků na mešity, kterých v posledních letech přibylo – ať už šlo o žhářství, rozbitá okna, výhružné dopisy nebo stigmatizující graffiti. I když prý spolupráce se státními orgány sílí,  Bal říká, že to neuklidnilo ty, kteří se v mešitách modlí.

Jiní se obávají o potlačování občanských práv. Van Doorn je podle svých slov zděšen antimuslimskými návrhy Wildersovy PVV a obává dalších omezení po nedávném zákazu nikábů ve veřejných prostorách. Dibi se zase bojí, že by muslimům mohlo hrozit podobné opatření, jaká se snaží Donald Trump zavést v USA.

0 komentářů Napište svůj názor

reklama